Na Roštejně Noc kostelů začala už hodinu před polednem. To byla po více než roce zpřístupněna hradní kaple svatého Eustacha. U hradu uprostřed lesa si lidé mohli užít slunečné odpoledne a posedět na předhradí nebo na hradním nádvoří. Opékaly se buřty a na své si přišly i děti.

„Hradní kaple svatého Eustacha je prvním místem, které je návštěvníkům zpřístupněno po právě probíhající rekonstrukci,“ uvedla kastelánka hradu Kateřina Rozinková. „V kapli je nově barevný polychromovaný oltář, upravené stěny a díky archeologickým pracím v minulém roce se odkryla historie,“ vyjmenovala. Je kuriózní, že se našla hrací kostka a žetony. Kastelánka s úsměvem říká, že tam v minulosti byly zřejmě oblíbené vrhcáby.

Kaple bude od prvního června přístupná každý den i bez průvodce. Plánované komentované prohlídky byly v pravé poledne, ve dvě a ve čtyři hodiny odpoledne. Zájemcům ale kastelánka poskytovala výklad i v jiné časy. Od sedmi hodin večer pak prohlídky oživily postavy z minulosti hradu. Pánové z Hradce s manželkami umožnili návštěvníkům vrátit se do čtrnáctého století a den pak zakončilo pěvecké vystoupení třešťské Schola Effatha.

Zajímavý program byl připraven i v Brtnici. V kostele blahoslavené Juliány z Collalta byla nejprve v osm hodin večer posvěcena studna ve farním sklepení. Ta se začala používat po desetiletích nevšímavosti. Následně pohovořil varhanář Dalibor Michek o „svém“ hudebním nástroji.

V deset hodin večer pak brtnický kněz Petr Balát představil několika desítkám zájemců příběh věže blažené Juliány, která byla nedávno opravena za půl milionu korun. Poutavé vyprávění bylo zasazeno do kontextu obce. Připomněl, že za Collaltů byla Brtnice historicky nejvýše a vyzdvihl zejména Antonína Rombalda I.

Ten se stal vyslancem rakouského dvora při volbě papeže Klementa XII. „Kdo to z Brtnice dotáhl dál,“ zeptal se Balát. Od papeže pak Brtnice dostala cenné dary. Celý rod z Brtnice odešel po druhé světové válce.

Na závěr programu pak byla nachystaná komentovaná prohlídka nově zpřístupněné věže blahoslavené Juliány. „Výstup na věž bych nazval meditací nad historií. Přemýšlením nad tím, co tato věž zažila,“ uvedl Balát. V jednotlivých patrech je ručně popisovaná historie věže.

Do Noci kostelů se v krajském městě zapojily čtyři kostely, všechny v blízkém okolí historického centra. Nachystány byly mše, koncerty, čtení z Bible i prohlídky varhan, navíc mohli návštěvníci vidět i různé výstavy. "Nabídka programu byla pestrá. Proběhlo pět koncertů, komentované prohlídky varhan pro děti i dospělé, přednáška, fotoprezentace, výstava, tvořero děti a další,“ uvedla organizátorka jihlavské Noci kostelů Lucie Lukšů. Program ale všude končil ještě před půl jedenáctou v noci.


Z Telče se do Noci kostelů zapojily tři kostely, všechny poblíž náměstí Zachariáše z Hradce, navzájem vzdálené jen pár stovek metrů.

Kromě velkých kostelů se přidaly i ty malé. Každý druhý rok se Noc kostelů koná také v Kostelci u Jihlavy. Na programu byla kromě dílničky pro děti a ochutnávky mešního vína hned při vstupu do kostela přednáška etnografky Muzea Vysočina Jihlava Dany Novákové. Zvolené téma Jihlavský jazykový ostrov bylo trefné, Kostelec je původem německá obec. „Vždy se snažíme pozvat někoho zajímavého,“ potvrdila Eva Balnerová, která v obci pořádá kulturní akce.

Poté zazpíval chrámový sbor z Luk nad Jihlavou a po prohlídce hřbitova pokračoval program na farní zahradě. „Farní zahrada se opravila, je tam hezké posezení a hezké počasí. Posedíme, popovídáme,“ těšila se Balnerová.