Se synem, vnukem a majitelem prasete, které bylo nedobrovolně hlavním aktérem domácí zabijačky, se pustili do práce. „Nejtěžším úkolem bylo otočit a vyšlemovat co nejdelší střevo. Každý řezník mi dá za pravdu, že to není jednoduché,“ říká Roman Landa.

Jitrnicový prejt připravili z uvařeného a namletého masa smíchaného s mletými syrovými játry, rohlíky, kořením a česnekem. „Vnuk Tadeáš do toho přidal krupici a polévku a já to dosolil. Prejt se pak přemístil do sedmilitrové nabíječky a začalo se plnit střevo,“ pokračuje Roman Landa.

V tu chvíli se vyskytly první těžkosti. „Ze začátku jsme nevěděli, jak máme stočit jitrnici do hrnce, jelikož se nám pořád přetáčela. Po třech metrech jsme ale přišli na správný způsob. A pak už to šlo samo,“ vysvětluje řeznický mistr.

Hotová jitrnice následně putovala do vařící vodní lázně. „Po dvaceti minutách jsme jitrnici vytáhli, zchladili a přemístili na stůl. A teprve poté nastalo to nejtěžší - přendat jitrnici do speciálně vyrobeného držáku. Ten nám připravil rodinný truhlář. Byl to boj, ale podařilo se to přesně tak, jak jsme si přáli,“ konstatuje Roman Landa.

Obří jitrnice s mírami 11,79 (metrů), 9,8 (kilogramů) a 3,7 (centimetrů – průměr výrobku uprostřed) byla zapsána do České databanky rekordů. „Tento rekord jsme věnovali pradědečkovi Tadeáše, mému tchánovi Františku Bláhovi, který již není mezi námi. Přivedl nás k tomuto řemeslu, které se nám stalo koníčkem. A díky tomu předávám své zkušenosti svému vnukovi Tadeášovi. On bude již čtvrtá generace v rodině,“ podotýká řeznický mistr.