Také letos se otevřely brány meteorologické observatoře v Košeticích, i když se tak kvůli rekonstrukci zázemí stalo nikoliv v březnu, jak bývá zvykem, ale o uplynulé sobotě.

Netradiční termín se však na návštěvnosti observatoře rozhodně negativně nepodepsal, vždyť jen co se utvořila jedna zhruba třicetičlenná skupinka k prohlídce, už se hrnuli další a další zvědavci. „Měli jsme cestu na Vysočinu, a když jsme na webu Českého hydrometeorologického ústavu hledali předpověď počasí, všimli jsme si, že se chystá den otevřených dveří tady na observatoři," vylíčila jedna z návštěvnic Vendula Nováková, která do Košetic dorazila z Prahy.

Vzápětí podotkla, že se jim zalíbila možnost podívat se, co všechno v observatoři je a co všechno se vlastně měří. „A myslím si, že prohlídka zaujala i děti," zmínila Nováková při pohledu na své dcery Petru a Marii.

Návštěvníky přivítal vedoucí observatoře Milan Váňa, který jim na úvod vyprávěl, čímž vším si meteorologická stanice za dobu své existence, tedy od roku 1988, prošla a čím se zabývá. Rovněž vysvětlil, proč se den otevřených dveří koná až v září. „Zázemí pro pracovníky stanice i pro hosty potkala kompletní rekonstrukce jak exteriérů, tak interiérů. Nicméně měření se nedotkla, to běželo bez přestávky," nastínil Váňa.

Poté už následovala prohlídka areálu observatoře za výkladu odborníků. Například díky Miroslavu Matějkovi se přítomní seznámili s meteorologickými přístroji. „Akorát začíná pršet, tak můžeme měřit," ozval se jeden člen skupinky, která se zrovna ocitla u srážkoměrů. „To ale až večer," usmál se Matějka s tím, že srážky se měří právě až v tuto dobu.

Dalšího návštěvníka zase zajímalo, jak dlouho trvá, než se veškerá měřící stanoviště obejdou. „Vše se zaznamenává elektronicky a každou hodinu se posílají data do Prahy. My vždy tak deset minut před tím měření okoukneme," popsal ve stručnosti Matějka.

Další odborníci pak přiblížili, jak se například odebírají vzorky ovzduší či srážek a co konkrétně z nich zjišťují. Prohlídka zahrnovala i zastávku u atmosférické stanice Křešín u Pacova, jež se svou výškou 250 metrů patří k nejvyšším stanicím v republice. Její náplní je měření obsahu skleníkových plynů v ovzduší.