Ten začíná kladením vajíček na květní hlávky rostlin, kterými se následně jejich larvy živí. „Konkrétně jsou vázaní na planě rostoucí květinu krvavec toten,“ vysvětlila mluvčí CHKO Kateřina Machová původ jejich názvu. Podstatné však je, že se v pokročilejším stadiu vývoje housenky nechávají dobrovolně odnést do mravenišť, kde se mezi nimi a mravenci vytvoří vztah, který by se dal přirovnat k adopci. Vylučují přitom totiž látky, kterými vyvolávají dojem, že jsou mravenčí larvy. Mravenci se o ně na základě toho pečlivě starají a nosí jim potravu. Pokud jí mají nedostatek, mohou se housenky živit i skutečnými mravenčími larvami a kuklami. V jedné kolonii jich může takto přežít i větší počet.

Krvavcový modrásek se ve Žďárských vrších vykytuje ve formě dvou druhů. „Jedná se konkrétně o modráska bahenního a modráska očkovaného,“ sdělila Kateřina Machová. Oba druhy jsou v CHKO hojně rozšířené. „Výrazně početnější je ale modrásek očkovaný,“ uvedla Machová. Jeho výskyt je přitom jinak v regionu obecně poměrně vzácný. „Mimo CHKO Žďárské vrchy na něj v kraji Vysočina téměř nenarazíte,“ podotkla Machová. Hlavním rozlišovacím znakem mezi oběma druhy jsou tečky na rubu křídel. „Jinak platí, že modrásek očkovaný je světlejší a větší,“ zdůraznila mluvčí.

Pozorní návštěvníci přírody je mohou nalézt v lučním prostředí. „Jsou to především motýli vlhkých a podmáčených luk,“ potvrdila Machová. Louky, které obývají, jsou zvláštním předmětem ochrany.

„Neohleduplné hospodaření na loukách, jejich sečení v nevhodné termíny i využívání chemikálií je silně ohrožuje,“ varovala Kateřina Machová. To znamená komplikace pro zemědělce, kteří kvůli ochraně modrásků omezují sekání trávy. „Mají však možnost využít speciální dotaci, která jim pomůže s tím, aby jejich ohleduplnost vůči modráskům neohrožovala jejich zisky,“ doplnila mluvčí.

Ochranou luk přitom nepomáhají jen modráskům. „Řadíme je totiž k takzvaným deštníkovým druhům. Znamená to, že ochranou jejich prostředí podporujeme i další vzácné druhy rostlin a živočichů,“ přiblížila Machová. Pozorovatelé z CHKO jejich populaci proto pravidelně monitorují. „Spolupracujeme na tom s krajským úřadem i mimo CHKO,“ sdělila Machová. Zájemci už na jejich pozorování nemají moc času.

S dospělými jedinci se mohou setkat do poloviny července. Housenky se objevují ještě v srpnu. Konkrétně je možné je zaznamenat na loukách na Kamenicku. „Nejblíže Žďáru nad Sázavou to pak je v lokalitě Čtvrtě nebo v přírodní rezervaci Pod Kamenným vrchem,“ dodala Kateřina Machová. Modrásci tam osidlují menší plochy.

Jakub Dostál