Jihlava získala cenný skalp dvěma akcemi jako přes kopírák. Lukáš Vaculík nacentroval z pravé strany hřiště míč do pokutového území, ve kterém si parádně do vhodného prostoru vždy naběhl Petr Hronek.

Dvě trknutí hlavou jediného jarního střelce Vysočiny přinesla velmi důležité tři body. „Jsem za to hodně moc rád. Ale kdyby mi to tam Váca dvakrát neposadil na hlavu, tak možná ani neslavíme," pochvaloval si Hronek perfektní přihrávky od zkušenějšího spoluhráče.

Radost z výhry a odskočení protivníkovi byla sice v Jihlavě veliká, rodila se však v ještě větších bolestech: „Zvítězili jsme paradoxně po našem nejhorším jarním výkonu," neváhal přiznat trenér Vysočiny Michal Hipp.

Ten udělal v sestavě znovu dvě změny a jeho tým se prezentoval zcela jinou hrou než třeba v domácím utkání proti Slavii. Hře chyběly především náběhy ze stran a kombinace po zemi, rychlíci Nerad, Fulnek či Bazal seděli na lavičce.

Jihlavští neudrželi ve středu pole míč, většina útočných akcí byla zakládána přihrávkou vzduchem směrem dopředu. Jedinou výjimkou mezi staticky hrajícími spoluhráči byl právě Hronek. To ale bylo dlouho dobu málo. „My jsme věděli, že Olomouc má silný střed zálohy. Proto jsme chtěli především zhustit tento prostor," vysvětloval Hipp.

Jihlavští v první půli navíc vyráběli neskutečné hrubky. Šulek ztratil míč před vlastním pokutovým územím, což ještě hosté nepotrestali. Po půl hodině hry ale vyrobil další kiks na soupeřově polovině Kučera, a rychlé brejky jsou doménou Hanáků – 0:1.

Naštěstí domácí po šesti minutách odpověděli a do kabin se šlo za nerozhodného stavu. „Hráčům jsem v půli vyčítal menší zápal, nedostatek bojovnosti i jistou laxnost," prozradil trenér.

Domluva zabrala, tři minuty po přestávce Hronek podruhé pokořil Buchtu a marš směr záchrana nabral konkrétní směr. „Prohra v Jihlavě je pro nás komplikací," netajil hostující kouč Václav Jílek. „Chtěli jsme vstřelit první branku utkání, což se nám podařilo. Ale vedení nám paradoxně ublížilo. Takovéhle zápasy rozhoduje především mentální síla. Z naší strany tam byla vidět velká křeč."

Na konečném výsledku se jistě projevila i znalost jihlavských fotbalistů bojů o záchranu. „Tohle jsou strašné zápasy," potvrzuje Lukáš Vaculík. „My už jsme si to zažili vloni a předloni, a možná i tato zkušenost přispěla k tomu, že jsme utkání zvládli. Nebyl to moc krásný fotbal, ale důležité jsou tři body. Věřím, že nás vítězství nakopne do dalších zápasů."