Pan Miroslav bydlí v paneláku na třebíčském sídlišti Hájek. Koncem května se rozhodl, že přestane ve sklepě skladovat dvě staré a přebytečné pneumatiky. Začal řešit, co s nimi. „Zavezl jsem je do sběrného dvora v Borovině a tam mi rovnou řekli, že mi je nevezmou nejen u nich, ale v žádném sběrném dvoře ve městě. Nakonec jsem je nechal u známého v autoservisu. Ale docela by mě zajímalo, jak to tedy je. Myslím, že začnou vznikat černé skládky. Dřív přece sběrné dvory staré pneu braly,“ upozornil.

Bezplatně. Kde?

Provoz víc jak desítky sběrných dvorů v Třebíči a okolí zajišťuje pro svazek obcí společnost Esko-T. Tyto areály přestaly staré pneumatiky přijímat loni. Jednatel Esko-T Pavel Gregor vysvětli proč. „Protože se na ně podle zákona o odpadech vztahuje povinnost zpětného odběru. Občané tak mají možnost pneumatiky bezplatně - bez ohledu na značku a druh pneu a bez podmínky koupě nových výrobků - odevzdat na místech takového zpětného odběru, kterými ovšem sběrné dvory nejsou,“ řekl Gregor.

Jak uvedl, jedná se o pneuservisy, autoservisy a místa prodeje pneumatik, která mají uzavřenou smlouvu s kolektivním systémem ELTMA. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) informuje, že existuje ještě jeden seznam míst, vytvářejí jej individuálně plnící výrobci a dovozci. Oba seznamy čítají stovky adres servisů v celé republice. A oba seznamy jsou k nalezení na webovkách ministerstva životního prostředí v sekci „Zpětný odběr výrobků“ v odkazu „Pneumatiky a oleje“. Lze v nich najít i nejméně deset míst přímo v Třebíči. A spoustu dalších v celém Kraji Vysočina.

Co když člověk přijede se starými pneu na místo zpětného odběru, které si složitě najde v adresáři na webovkách MŽP a tam nakonec z nějakého důvodu nepochodí?

„V případě, že budete chtít využít některé z uvedených míst zpětného odběru a budete odmítnuti nebo se setkáte s problémy při provedení zpětného odběru ze strany provozovatele místa, prosím, kontaktujte pracovníka Odboru odpadů petra.choutkova@mzp.cz, nebo zašlete přímo podnět na ředitelství České inspekce životního prostředí,“ vzkazuje lidem ministerstvo. 

„Z důvodu, který jsem popsal, není pneumatika brána jako odpad. A její likvidaci platí občan už v ceně zakoupeného výrobku,“ zdůraznil Gregor. Pokud se ale stará pneu přece jen dostane do sběrného dvora, přestoupí z režimu „zpětný odběr“ do režimu „odpad“.

„A jako s odpadem je s ní nakládáno. Co je však nejdůležitější – odstranění se hradí z rozpočtu obce nebo města.“ Jinými slovy – peníze můžou být využity na něco užitečnějšího než na likvidaci starých pneu, o kterou se má ze zákona postarat někdo úplně jiný. Výrobci. Ke kterým se mají ojeté gumy vrátit co nejkratší cestou.

Chování lidí je různé

Například v krajském městě Jihlava je situace taková, že se pneumatiky ve sběrných dvorech neberou už dva roky. „Co vím, v praxi se stává, že jsou s tím v servisech občas problémy,“ zmínil mluvčí jihlavských městských technických služeb Martin Málek.

Zaznamenal, že v jednom z jihlavských pneuservisů, které se přihlásily ke zpětnému odběru, z toho byli nešťastní, protože se lidé chovali přes čáru. Pneu je totiž nutné někde skladovat, než si pro větší objem přijede svozová firma. Stojí to čas i prostor. „Večer jim tam lidi přijeli, naházeli přes plot velké množství pneu, pak jsou s tím leda starosti. Každý se s tím snaží nějak vyrovnat, někdo vyčůraně, někdo poctivě,“ poznamenal Málek.

V Jihlavě lze ale staré pneumatiky dovézt i do areálu skládky v Henčově. „Odebíráme je na překladišti. Nehážeme pneu na skládku, ale překládáme je a odvážejí si je firmy, které se zabývají likvidací. Za odběr si účtujeme cenu dle velikosti pneu,“ vysvětlil Martin Málek. Za pneumatiku z osobního vozidla majitel při dovozu zaplatí 16 korun, za pneu z náklaďáku 200 korun, traktorová pak vyjde na 320 korun. „A pokud je toho mix - někdo třeba doveze valník starých pneumatik, účtuje se za hmotnost. Tuna vyjde na dva tisíce korun. Občané i firmy to využívají. Zbavit se starých pneu z osobáku stojí 64 korun. Je to lepší, než je vozit do lesa,“ je přesvědčený mluvčí jihlavských technických služeb.