„Nepamatuji podobnou situaci. Hořely porosty na 116 místech. Byl to naprostý extrém v době, kdy máme úkoly spojené s pandemií nového koronaviru. Pokud zjistíme, že někdo způsobil požár, protože pálil, co nemá a kde nemá v době, kdy je to zakázané, nekompromisně ho čeká pokuta až 25 tisíc korun,“ zdůraznila mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová.
Zákaz pálení ve volné přírodě vydal 6. dubna odpoledne hejtman Vysočiny Jiří Běhounek na základě žádosti ředitele Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Jiřího Němce.
„Asi největší požářiště byla u Podmok na Havlíčkobrodsku a u Jamného na Jihlavsku. Tam dokonce asistovala při hašení letecká služba,“ popsala Musilová.
Jako 35 fotbalových hřišť
U Jamného chytl při pálení klestí les a hrabanka na ploše 25 hektarů kolem druhé hodiny odpoledne. Situace byla tak vážná, že na místo muselo vyjet deset hasičských jednotek, hektolitry k zemi posílalo i zmíněné letadlo. A hašení pokračovalo ještě druhý den ráno.
Pro lepší představu – shořelo území velké jako pět a půl Václavských náměstí v Praze. A pokud bychom chtěli plochu přepočítat na fotbalová hřiště – třeba konkrétně Slavie v pražských Vršovicích, které má 0,71 hektaru, pak by se jich na spáleniště vešlo pětatřicet.
V současnosti mají lidé v Kraji Vysočina až do odvolání zákaz ve volné krajině, u lesa, tam kde je suchá tráva či poblíž skladišť zemědělských výpěstků rozdělávat ohně a odhazovat předměty, jež hoří či doutnají. Nesmí se tam kouřit, odpalovat pyrotechniku, pouštět lampiony s přáním, nosit pochodně.
Taky tam mají lidé zakázáno čerpat z hasičských nádrží či studen určených k hašení vodu na jiné účely. A rovněž se nesmí jezdit motorovými vozidly ve volné přírodě mimo silnice či určené cesty. Toto poslední nařízení se nevztahuje na vozidla, určená na práce v lesích, na poli či na cestu k chatě či k chalupě.