„Když u svých pacientů zjišťuji, jak se stravují, jaký mají pitný režim či kolik času věnují pohybu, vyplývá z toho, že to není dobré," říká žďárská pediatrička Marie Košťálová. „Co se týče léků proti bolesti, děti by je měly brát pouze v případě, že je to skutečně nutné a nikoliv dlouhodobě. Pokud doporučím léky proti bolesti na bázi paracetamolu nebo ibalginu, současně upozorňuji, že pokud bolest neodezní, ať dítě znovu přijde, protože musíme zjistit její příčinu. Vzhledem k tomu, že však jde o volně prodejné preparáty, nemám přehled, co děti berou a v jakém množství," upozornila Košťálová.

Výsledky šetření ukázaly, že více než polovina z téměř čtyř tisíců dotazovaných starších žáků užívá nějaké léky. Nejčastěji proti bolesti, ale také proti alergiím, úzkosti či na hubnutí, přičemž hlavně děvčata často drží diety. Paradoxně ale ve vyšších ročnících základní školy přibývá dívek, které se hodinám tělocviku vyhýbají.

„Míra užívání léčiv je u žáků druhého stupně vysoká. Jen 47 procent dívek a 57 procent chlapců uvedlo, že žádná neberou. Je otázkou, zda je tak vysoká míra užívání léků oprávněná," uvedl ředitel neziskové organizace České zdravotnické fórum Michael Vích.

Medikamenty proti úzkosti berou podle šetření v naprosté většině dospívající dívky, některé pravidelně. „V porovnání s ostatními děvčaty pak tyto méně navštěvují tréninky a kroužky. Víkendy tráví častěji samy doma a častěji mají ve svém pokoji televizi. Večer chodí spát později, většinou mezi 23. hodinou a půlnocí," dodal analytik Českého zdravotnického fóra Ján Palguta.

Průzkum u starších žáků poukázal také na zhoršování stravovacích návyků, což podle Vícha může souviset s osamostatňováním dětí a menším rodičovským dohledem. S věkem u dětí rovněž roste obliba kolových a energetických nápojů. „Ve věku 13 až 14 let pije pravidelně energetické nápoje až patnáct procent chlapců," uvedl Vích. Tyto nápoje jsou nezřídka běžně dostupné ve školních automatech.

„V tomto případě máme jako lékaři pouze hlas poradní. Rodiče by měli na svoje děti více dohlédnout, udělat si ten čas, aby jejich potomci žili zdravěji, nejlepší je samozřejmě osobní příklad," je přesvědčena žďárská dětská lékařka Marie Košťálová.

Nejvíce dětí, které se ve škole snaží pohybu vyhnout, pochází z rodin, kde je sport na okraji, případně se v nich nepěstuje vůbec. Zájmy dětí se pak od sledování televize posouvají k počítači a sociálním sítím, nemají ani potřebu jít ven. Na televizi se podle průzkumu denně dívá 90 procent starších žáků, třetina ji sleduje až čtyři hodiny denně, v páté třídě tráví 90 procent žáků u počítače hodinu až dvě hodiny denně.

„Podle mě všechno záleží na tom, jak jsou děti v rodině vedeny. Pokud s rodiči od malička sportují a věnují se různým koníčkům, nemají zájem dlouhé hodiny vysedávat před televizí nebo počítačem. Mají lepší fyzickou i psychickou kondici a nemají potřebu se uchylovat k nějaké berličce v podobě léků na cokoliv, když to není nutné," myslí si Pavel Levý ze Žďáru nad Sázavou.

-------------

Léky a televize

- žádné léky nebere 47 procent dívek a 57 procent chlapců staršího školního věku

- pravidelně bere léky 15 procent dívek a 14 procent chlapců, nejčastěji ibuprofen, vitamíny, léky proti alergii, úzkostným stavům a preparáty s paracetamolem

- ve věku 13 14 let pije energetické drinky 15 procent chlapců

- na konci ZŠ necvičí pravidelně 40 procent dívek, 15 procent necvičí vůbec

- každý desátý školák sleduje televizi více než pět hodin denně

zdroj: ČZF