Současný stroj BELL 427 nahradí nový vrtulník EC 135.

Výměna strojů proběhne přesně na přelomu roku. „Na Silvestra po čtvrté hodině odletí starý vrtulníka na Nový rok ráno před sedmou přiletí na službu vrtulník nového provozovatele," uvedla ředitelka Filová s tím, že takto to proběhne za předpokladu, že bude k letu způsobilé počasí. „V zimním období se létá málo, v Jihlavě jsou často mlhy a poklice, která nedovoluje vrtulníkům vzlétat," přiblížila Filová.

Zajímavou změnou od Nového roku je úprava letových hodin, které budou od 1. ledna zajišťovány. „Až dosud platil občanský den. Lety byly povoleny od slunka východu do slunka západu. Od 1. ledna 2017 začíná letový den v sedm hodin ráno a končí v době od 16 do 21 hodin. Bude se to posunovat se západem slunce," vysvětlila Filová.

Před sedmou hodinou letečtí záchranáři uskutečnili ročně zhruba patnáct letů. Ty tedy nyní nahradí pozemní záchranná služba.

„Ve většině případů šlo o lety k dopravním nehodám. V této době tedy bude pro pacienty jezdit pozemní záchranná služba. Ta také nahrazuje leteckou v případě, kdy nám počasí nedovolí vzlétnout," doplnila Filová.

Podle náměstka hejtma-na pro oblast zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD) se lidé na Vysočině nemusejí obávat komplikací.

Zázemí pro leteckou záchrannou službu v rámci jihlavské stanice vysočinské záchranky nebude potřebovat žádné velké úpravy. Nový stroj nebude mít žádný problém přistát ani na jakémkoli střešním heliportu.

„Občanům Kraje Vysočina, pokud měli během posledních měsíců nějaké pochybnosti, bych chtěl jejich obavy rozptýlit a ubezpečit je, že jim záchranka poskytne pomoc, na kterou byli dosud zvyklí, a to znamená tu nejlepší," dodal hejtman Vysočiny Jiří Běhounek (ČSSD).

Právě včera se zdravotníci a lékaři s novým vrtulníkem EC 135 rakouské společnosti seznamovali. „V novém vrtulníku je trochu jinak koncipovaný ambulantní prostor. Je třeba nacvičit trochu jinou manipulaci s pacientem a součinnost posádky," popsala Filová.

VYBAVENÍ SEDÍ

Záchranáře také zajímalo uchycení zdravotnických přístrojů. Pokud by totiž byly jiné držáky a stávající technické vybavení by nesedělo, muselo by se investovat do nových zařízení nebo i do nových držáků. „Ne všechny úpravy by ale byly možné, proto jsme rádi, že toto nemusíme řešit," sdělila ředitelka Filová.

Co se týče personálu, i zde zůstává na Vysočině prakticky vše při starém. „Budou zde létat piloti, kteří situaci v kraji znají, nebo kteří létali na vedlejší základně v Brně. Pouze dva piloti pokračují se stávajícím provozovatelem," vysvětlila Filová.

NEVÝHODNÝ TENDR

Současný provozovatel, společnost Alfa Helicopter, už dříve oznámil, že končí. Důvodem je fakt, že tendry, které vypsalo Ministerstvo zdravotnictví na provozování leteckých záchranných služeb v regionech, byly pro firmu nevýhodné. Ministerstvo totiž vypsalo zakázku pouze na čtyři roky, aby se společnosti vyplatilo investovat do nových strojů, musel by být nový tendr alespoň na osm let.

Provoz letecké záchranné služby Kraje Vysočina platí stát, práce zdravotníků je hrazená ze zdravotního pojištění. Náklady na modernizaci, opravy a investice do všech 21 základen na území regionu jdou z rozpočtu Kraje Vysočina. Ročně v průměru vysočinská záchranka eviduje kolem 550 leteckých zásahů. Nejčastěji létá k zásahům v terénu, dopravním nehodám nejen na D1 a k těžkým případům, které vyžadují převoz na specializovaná pracoviště.