Možnost, že by na Jemnicku mohli žít pralidé, zvažoval už v roce 1884 vědec Václav Čapek. Ten poukázal na fakt, že známé pravěké osídlení bylo tehdy zdokumentováno v okolí Znojma, dodával ale, že se naši předkové mohli vyskytovat i západněji. „Tehdy předpokládal, že by hranice osídlení mohla být až u moravsko-českého pomezí,“ vysvětlil archeolog Milan Vokáč z Regionálního muzea horního Pooslaví, který na Jemnicku provádí průzkum. Dalším, kdo se archeologii v blízkém okolí Jemnice věnoval, byl Ludvík Meduna v padesátých létech minulého století. Ten se ale zabýval okolím Police a až k jemnické kotlině nešel. Oblast tedy zůstávala stále neprobádaná až do dnešních dnů.

Vokáčův objev pravěkých sídel v okolí Jemnice byl přitom i trochu dílem náhody. Vokáče a jeho tým do zdejšího kraje přivedly některé závěry jejich kolegy Jaroslava Bartíka a také činnost jemnického spolku Jamník, který zkoumá hornickou historii Jemnicka zejména ve středověku. „My tam šli pátrat po stopách dolování ve středověku a místo toho jsme nalezli neolitické pozůstatky,“ popsal Tomáš Rohovský, který Vokáčovi pomáhá s průzkumem.

autor: se souhlasem základny v Náměšti nad Oslavou
Záložáci z Náměště skončili na mezinárodní soutěži ve střelbě druzí

Na dotaz, zda se díky objevu prastarých osad a v nich nalezených artefaktů budou přepisovat učebnice archeologie, se Vokáč usmál. „Myslím, že je to spíš obohatí,“ uvedl skromně archeolog.

Archeologické nálezy na Jemnicku
Objeveno asi 20 pravěkých osad
Lidé na Jemnicku žili už před 6000 až 7000 lety
Dokázali dopravit materiál z 380 km vzdáleného Řezna

Starosta Jemnice Miloň Slabý měl ze zprávy o objevených prehistorických osadách v okolí jeho města radost. „Vůbec jsem nevěděl, že zde ten výzkum probíhá, ale pokud tam opravdu našli ty předměty, je to skvělá zpráva. Moc jste mě jí potěšil,“ sdělil reportérovi Deníku.

Zajímavým artefaktem, který archeologové nedávno objevili v blízkosti obce Pálovice, je kopytovitý klín. „Používal se jako dnešní dláto na jemné zpracování dřeva. Jeho kamenné ostří zůstalo i po sedmi tisíci letech ostré jako kovový nástroj,“ uvedl Vokáč.

Sekery z Jizerských hor

Materiály na tyto nástroje ale často nepocházejí z Jemnicka. Ve zmíněných Pálovicích zjevně žili lidé, kteří nějakým způsobem dokázali získat materiál z lokalit vzdálených stovky kilometrů. Například objevené sekerky jsou z druhu kamene, který se nachází v oblasti Jizerských hor. Jiný materiál do Pálovic prokazatelně dopravili z oblasti dnešního Řezna (Regensburg) v Německu ležícího asi 380 kilometrů od místa nálezu. „Dokládá to, že se sem tento kámen dostal po Dunaji, odkud jej na Jemnicko donesli zřejmě přes oblast dnešního rakouského Waldviertlu,“ objasnil Vokáč cesty, které naši prapředci využívali před sedmi tisíci lety.

Doprava v Třebíči.
Křižovatka u hlavní pošty je nebezpečná. Nejen to ukázal průzkum v Třebíči

Ani starosta Pálovic Karel Králík o výzkumu netušil. Zároveň ale dodal, že okolí jeho obce je úrodné, a tak se ani nediví, že se zde pravěcí lidé usídlili. „Půda je tu dobrá a pokud to byli zemědělci, mohlo se jim zde dařit,“ zamyslel se.

Objevu svého kolegy si cení i David Zimola, vedoucí archeologického pracoviště Muzea Vysočiny v Jihlavě. „Nálezy Ludvíka Meduny má muzeum v depozitáři. To, že pravěké osídlení zasáhne dále na západ, se díky nim dalo předpokládat. Já osobně se zaměřuji na středověk, ale souhlasím s tím, že současné nálezy kolegy Vokáče jsou významné,“ uvedl Zimola.