S obavami je vyhlížejí myslivci z Náramče. Přesně před rokem přišli jejich přičiněním o 41 srnčat. Šlo o nejvyšší číslo ze všech 111 honiteb v okrese. „Senoseč je pro nás největším úbytkem zvěře. Loni jsme při ní ztratili téměř veškerý roční přírůstek," litoval předseda náramečského mysliveckého sdružení Milan Chmelíček.

Právě druhá polovina května je pro srnčí zvěř nejrizikovější. Srny totiž rodí, po myslivecku kladou, svá mláďata do vysoké trávy, kde pro ně hledají bezpečí před predátory, hlavně liškami. Před zemědělskou technikou však zelený kryt srnčata neochrání. „Srnče se totiž, místo aby uteklo, přikrčí," popisoval jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda. „Nechal jsem se při senoseči svézt s traktoristou a můžu říct, že ten nemá absolutně žádnou šanci zabití srnčete zabránit. Ví o něm, až když zarachotí v bubnu sekačky," dodal.

Pravdou ale také je, že rychlost a mohutnost zemědělské techniky se za poslední roky stupňuje. Srnčí zvěři navzdory. Potvrdilo se to i u Kožichovic. Na jediném pozemku tam loni zahynulo sedmnáct mláďat. Podobnou ztrátu zaznamenali během minulé senoseče také myslivci z Kostníků. „Předejít se tomu dá jen těžko. Ten stroj má záběr i přes šest metrů, a když je to srnče navíc staré do tří dnů, nemá šanci utéct," zamýšlel se hospodář kostnické honitby Jan Šálek.

Jedinou možností, jak ztráty zvěře v květnu snížit, je podle Jana Šálka procházení luk před senosečí a plašení. „Že by to ale mělo stoprocentní účinek, to bych neřekl ani náhodou. Nějaká srnčata třeba takto vyženeme, za hodinu jsou ale zpátky. A jak chcete projít čtyřicetihektarovou louku? To nejde," poznamenal myslivecký hospodář.

Zákon na tuto problematiku myslí. Zemědělcům udává za povinnost sdělit myslivcům, kdy a na jakém pozemku bude senoseč probíhat. Nimrodi zase musí plašit. K fyzickému procházení luk se využívají psi i drobná elektronická zařízení. „Někdo dává na sloupky rádio, jiný blikátka. Je toho hrozně moc, co už myslivci zkusili," řekl Milan Chmelíček. „Nám se nejvíc osvědčilo dát obyčejný bílý pytel na kůl, aby se ve větru trochu houpal. Z toho má zvěř obavy," podotkl předseda myslivců z Náramče.

Koordinace mezi zemědělci a myslivci před senosečí však ne vždycky funguje. „Stane se, že nám to sice družstvo oznámí, jenže kvůli počasí na to nakonec jdou třeba až za další dva dny. Pach člověka nebo psa z procházení ale v trávě vydrží třeba jen několik málo desítek hodin. Srny se pak s mláďaty na louku vrátí," líčil Milan Chmelíček.

U Kostníků funguje spolupráce podle obou tamních stran lépe. „Nejúčinnější prevencí je opravdu domluva s mysliveckým sdružením," potvrdil agronom Zemědělského družstva v Polici Karel Tobolka. „Myslivci i my děláme maximum pro to, aby úhynů bylo co nejméně," poznamenal.

Zemědělci na severu Třebíčska už s letošní senosečí začali, ti z jihu mají podle Karla Tobolky ještě čas. „Má se zhoršit počasí, takže začneme až po neděli," dodal.