Magistrát míní, že šlo o zásah vyšší moci, na který se nevztahuje pojištění. „Pojištění odpovědnosti pokrývá většinu škod způsobených zanedbáním povinnosti vlastníka,“ tvrdí Martina Gregorová z magistrátního odboru životního prostředí. Čili týkalo by se stromu, který nebyl i přes svůj špatný stav prořezaný nebo pokácený. Ten, co spadl, byl ale podle radnice zdravý.

Tuto odpověď od města dostal pan Bláha i další vlastníci, kteří žádali o náhradu škody. „Podobných případů bylo po červnové bouřce několik desítek, všichni ostatní vlastníci nemovitostí pochopili to, že se jednalo o zásah vyšší moci, kdy vlastník poškozené věci nemá nárok na žádné odškodnění,“ doplnila vedoucí odboru Katarína Ruschková.

Pneumatika - Ilustrační foto
Pneumatiky se ztratily z oplocené zahrady u domu v Jamném

Luboši Bláhovi ale vadí, že dosud nedostal odpověď na otázku, k čemu je taková pojistka uzavřená a co konkrétního se z ní zaplatilo. „Podle fotky prokazatelně narušený strom poškodil hrob a na odškodnění majitel hrobu nemá nárok. Vždyť taková prasklá deska třeba u jiného hrobu přijde na desetitisíce,“ stojí si za svým Bláha.

Majitel poškozeného pomníku navštívil i jednatele Správy městských lesů Václava Kodeta, který pohřebiště spravuje. „S úsměvem mi řekl, že pláču na špatném hrobě,“ kroutí hlavou Bláha a pokračuje: „Já mu odpověděl, že jsem se už naplakal dost. Nikdo s tím nechce mít nic společného.“ Následně ukazuje fotky, na kterých je prý jasně vidět, že strom byl v místě, kde se zlomil, prohnilý.

Přístup magistrátu podle něj ostře kontrastuje s tím, že lidé platí za hrobová místa stále více. „Platit jednou tolik co před deseti lety a pak slyšet, že je to vyšší moc, to je drsný,“ nebere si servítky a dodává, že když člověk nezaplatí, do měsíce má ve schránce upomínku. Když se ale stane pohroma, tak se neděje nic.

Silní kámoši pomohli

Náhrobní deska je už zpět na svém místě, nebylo ale snadné jí vrátit. „Musel jsem sehnat silný kámoše. Zabralo nám to hodinu a půl,“ vzpomíná Luboš Bláha.

Nyní zbývá ještě dát do pořádku uštípnutý roh náhrobku a opravit kulatý rámeček fotky maminky. „Tam je největší průšvih,že už nemáme další fotky rodičů,“ smutní Bláha.

Nejde přitom jen o čas a energii, kterou pozůstalý opravám věnoval, vše totiž musel a bude muset zaplatit. „Jsem důchodce, mám dvanáct tisíc, klukům jsem za pomoc musel něco dát a další opravy, to bude taky stát peníze. Budou to tak tři tisíce a nikdo mi nic nedá,“ počítá Luboš Bláha.

Není to přitom jediná výtka, kterou Luboš Bláha k radnici má. Nelíbí se mu, že nikdo nedal majitelům hrobů vědět, co se stalo. „Mohli to lidem oznámit, dva hroby mají pořád povalené náhrobky, majitelé mohou taky přijet na Dušičky a být v šoku, že mají zničené hroby,“ uvažuje Bláha. „Stav svého majetku si musí každý zkontrolovat sám, obzvlášť po takto výjimečné situaci,“ reagovala Gregorová.

Škola v době koronaviru,  ilustrační foto
Karanténu od září zažila skoro stovka škol na Vysočině, čísla porostou

Podle Luboš Bláhy jsou navíc na hřbitově vysazené nevhodné stromy. „Lípa, bříza, topol a kaštan jsou absolutně nejhorší stromy na hřbitov. To tu můžete zametat denně a nejen na podzim. Lípa, která byla u našeho hrobu, má navíc strašně řídké dřevo a takhle to dopadá,“ říká k neštěstí, které se stalo. Podle něj je jen otázkou času, kdy spadne i vedlejší strom, také lípa, označená křížkem. „Támhle má houbu a to je hotovo. Ale na životním prostředí mi řekli, že je zdravý,“ ukazuje Bláha do výšky.

Strom skutečně magistrát krátce po bouři označil ke kácení. Stromolezec ale pak vše zhodnotil detailně a rozhodl, že strom může po ošetření zůstat stát. „To je v krizových situacích běžný postup,“ říká Gregorová. Stáří stromů v hlavních stromořadích je kolem osmdesáti let, lípa se přitom běžně dožívá tří set let. „Houby jsou přítomné téměř na každém stromě. O stromy na hřbitově se řádně staráme,“ ujistila Gregorová. „Za mě jako správce zeleně se lípa rozhodně hodí pro výsadby na hřbitovy, do měst i do krajiny,“ uzavřela.