Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský na doporučení rozkladové komise rozhodnutí o území, které bylo na žádost Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) prostřednictvím státního podniku DIAMO ministerstvem stanoveno loni v květnu, zrušil. Vyhověl odvolání občanských sdružení Calla a Nechceme úložiště Kraví hora.

„Rozpor rozhodnutí ministerstva s právními předpisy shledávám v tom, že ministerstvo se v rozhodnutí nevypořádalo se všemi námitkami odvolatelů, které tito odvolatelé uplatnili," stojí v rozhodnutí Podivínského.

Sdružení toto rozhodnutí vnímají jako krok vpřed. „Je to první rozhodnutí po téměř roce, ve kterém zástupci státu alespoň částečně vzali v potaz nesouhlas místních komunit se stanovením průzkumného území," vyjádřil se Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.

Souhlas všech?

V listopadu 2012 SÚRAO slíbila starostům, že pokud nezíská souhlas všech obcí v lokalitě, průzkumy nezahájí. Stejnou podmínku odsouhlasila i vláda, ovšem v lednu 2013 byla prostřednictvím státního podniku DIAMO podána žádost o stanovení průzkumného území v Kraví hoře.

V lokalitě, která zasahuje do katastrálního území obcí Bukov, Sejřek, Moravecké Pavlovice, Věžná, Milasín a Střítež na Bystřicku v okrese Žďár nad Sázavou a Kraji Vysočina a Olší a Drahonín v okre- se Brno-venkov v Jihomo- ravském kraji, se totiž ještě před stanovením průzkumného území uskutečnily místní ankety a referenda, ve kterých se obyvatelé vyjadřovali, zda s průzkumem souhlasí. Ne všude souhlasili, a to i přesto, že SÚRAO a později DIAMO hovořily pouze o průzkumu a stát obcím přislíbil finanční kompenzace. Ve veřejném referendu se proti spolupráci se SÚRAO loni v lednu postavili v Bukově.

„Uvidíme, co vyplyne z dalšího projednávání," řekl Jiří Vrbka, starosta Bukova. Tam se k průzkumu měla využít geologická data ze starých vrtů, které tam byly před lety prováděny v souvislosti s těžbou uranové rudy. „Nehodláme to nijak ovlivňovat ani do toho zasahovat," uvedla ke změně situace starostka Věžné Jana Vrbková.

Geologický průzkum v oblasti Kraví hory tak v dohledné době zahájen nebude. „Důvody pro zamítnutí zohledníme a vyčkáme na nové rozhodnutí ministerstva," sdělil vedoucí přípravy hlubinného uložiště SÚRAO Jiří Slovák. „Cílem je nalezení lokality, kde obce budou se záměrem souhlasit v případě finální lokality úložiště. Znalost horniny je ale klíčová pro zjištění, zda je lokalita vhodná pro ukládání použitého paliva, či ne. Samotné úložiště s podložím z tvrdých krystalických hornin můžeme se souhlasem obcí vybírat až po průzkumech," dodal Slovák.

---------------

Průzkum podloží

Geologický průzkum v lokalitě Kraví hora (Bukov, Sejřek, Moravecké Pavlovice, Věžná, Milasín, Střítež, Olší, Drahonín) je plánován na šest až osm let. Podobné by to mělo být i v dalších šesti vytipovaných místech v České republice. Pak má dojít k výběru konečné lokality a jedné záložní. Samotný začátek stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu se odhaduje do let 2040 až 2050. Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků společnosti ČEZ se v současné době ukládá do meziskladů. Ty ale mají nahradit podzemní sklady v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem.