Pamětní deska najde své místo na budově bývalého městského úřadu, poblíž busty T.G. Masaryka. Právě v horní části náměstí se obyvatelé Žďáru scházeli po 17. listopadu 1989 a také tam zaznívaly první projevy po vzniku Občanského fóra ve městě.

„Chtěli bychom si do budoucna Den boje za svobodu a demokracii připomínat vhodným způsobem, který odpovídá významu toho svátku. Dosud jsme žádné takové místo k tomuto účelu ve městě neměli," sdělil starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil.

Pietní akty spojené se 17. listopadem se zatím konaly v budově městského úřadu v Žižkově ulici, kde jsou umístěny pamětní desky připomínající oběti totality. „To místo není pro veřejnost úplně dobře dostupné, takže jsme se rozhodli pro vhodnější," uvedl starosta s tím, že na novou pamětní desku radní uvolnila finanční částku do výše sto tisíc korun. Horní část náměstí se k jejímu umístění jevila jako nejvhodnější i proto, že někteří žďárští obyvatelé se tam v souvislosti s výročím neformálně scházejí pravidelně.

Na slavnost žďárská radnice hodlá přizvat také studenty místních středních škol. Součástí programu bude i průvod centrem se svíčkami a lampiony kolem míst spojených s listopadem 1989 a komentovaný aktivním účastníkem tehdejších událostí Vítem Bohumilem Homolkou.

Ve Žďáře se listopadové události „rozjely" až několik dní po 17. listopadu 1989. V pohnuté době se ve městě konalo několik akcí, jednou z nejvýznamnějších byla generální stávka. Té se účastnily také davy lidí ze žďárského podniku Žďas, a to i přesto, že je na ni vedení nechtělo pustit. „Byl to obrovský průvod lidí, těžko odhadovat kolik. Možná až patnáct set," popsal Vít Bohumil Homolka, žďárský signatář Charty 77 a člen za komunismu pronásledované kapely Atomová mihule.

Do Žďáru tehdy také jezdili pražští studenti s aktuálními informacemi a na videu lidem pouštěli záznamy ze zásahů.