Během prvních jednadvaceti říjnových dní zaznamenal na východě Třebíčska úhrn ve výši 59,2 milimetru. „Po tom obrovsky suchém roce to je jedno z mála srážkově významných období," dodal.

Vzklíčit se před tím podle něj příliš nechtělo ani ozimé pšenici. „Bylo to pochopitelně tím suchem. Teď se jim ale začíná dařit, aktuální počasí jim přináší dobrý start, a nám spadl kámen ze srdce," ulevil si Josef Řezanina.

Poslední vláha pomohla také ozimým ječmenům, pšenici a řepce u Klučova. „U řepek dokonce pozorujeme bujnější růst, než je pro toto období obvyklé," pochvaloval si předseda Zemědělského družstva Klučov Lhota Miroslav Svoboda. „Přeci jen je to první významnější vláha, kterou rostlinky dostávají, a snaží se ji maximálně využít," mínil.

Na nedostatek srážek si zemědělci stěžovali po celý rok. Potvrzovala to i naměřená data Českým hydrometeorologickým ústavem. Podle nich bylo sedm z devíti letošních měsíců na Třebíčsku srážkově podprůměrných, z toho únor, duben, červen, červenec a září dokonce výrazně.

A když už bylo srážek během jednoho měsíce dostatek, spadly během poměrně krátké doby. „Z pohledu měsíční sumy srážek byl srpen průměrný. Je však třeba zmínit, že na stanicích v Sedleci i ve Velkém Meziříčí spadla převážná část tohoto úhrnu během tří dní, konkrétně od 16. do 18. srpna," upřesnila Marie Doleželová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Ani současné říjnové srážky tak zemědělcům přílišný optimismus do žil nevlily a jejich očekávání pro příští rok jsou reálná. „Určitě se nedá říkat, jaká bude úroda, protože průběh vegetace je dlouhodobý a bude záležet na tom, kolik vody přinese zima," řekl Miroslav Svoboda.

Podobně při zemi se v odhadech drží také v Mohelně. „Aktuální deště vítáme, ale otázkou je, jaká bude zima a příští jaro. Pokud voda, které je v půdě stále velmi málo, nepřijde, může se to na plodinách projevit třeba až s odstupem," podotkl Josef Řezanina.