VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šachy jsou tou nejlepší gymnastikou mozku

V knize Jiřího Frieda Časová tíseň (1961) je zaznamenán tento roz-hovor mezi hlavní postavou, mladým Mirkem (Miroslavem) Kličkou a tajemným doktorem Lenzem:

2.11.2015
SDÍLEJ:

Šachy - ilustrační fotoFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Naučte mě hrát šachy.

Za hodinu matematiky beru osm korun. Šachy by stály deset.

Ale já nemám peníze.

Nemáte? A čímpak je pan otec?

Krejčím.

Hm. Víte co? Tak ať mi váš pan otec ušije oblek. A já vás za to naučím hrát šachy.

Žáci a studenti v některých českých a moravských školách se dnes učí hrát šach čilišachyzadarmo, pochopitelně.

Předloni, se začátkem školního roku 2013/14, spustilo 23 tuzemských základních škol pro žáky 1. a 2. ročníků povinnou výuku šachů. Šlo o start pilotního projektu Šachy do škol, který měl podpořit zavedení ‚královské hry' do vyučování na (všech) základních a středních školách.

Ve školním roce 2015/16 už je součástí projektu více než stovka základních, středních i mateřských škol, včetně čtyř školských zařízení z Vysočiny. Sice jen málo škol se zatím odvážilo začlenit šachy do výuky jako povinný předmět (ZŠ, ZUŠ a MŠ v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku ano!), zato na mnoha z nich vznikly šachové kroužky.

Jisté je jedno: Šachy žákům a studentům nemohou ublížit. A stejně jisté je i to, že tato hra, jež je zvláštní kombinací vědy, sportu a umění, lidem bez ohledu na věk prospívá.

Martin Kubala, docent olomoucké Univerzity Palackého a odborník na výchovu nadaných dětí, celá léta tvrdí: „Šachová hra zlepšuje kombinační, strategické myšlení a logické myšlení. Podporuje paměť, schopnosti soustředění i fyzickou kondici, výdrž. Hodina v základní škole trvá 45 minut, protože dítě není s to se déle soustředit. Ale šachová partie trvá běžně čtyři hodiny, často i déle. Šachy rozvíjejí i kreativní myšlení a fle-xibilitu…"

Kubala je přesvědčen o tom, že šachy by měly mít ve škole své místo jako samostatný předmět.

To samé už dlouho prosazuje i šachistka Martina Kořenová, znalkyně „pozitivních vlivů šachové hry na odborný vývoj člověka". Podle ní přitom nejde jen o samotné hraní šachů ve škole, ale o využití prvků uvažování a chování při hře. Mladý člověk-šachista to-tiž v sobě postupně rozvine nejednu kvalitu dokáže nalézat vhodnou strategii, osvojí si sebekázeň, analytické i syntetické uvažování, orientaci v rovině i v prostoru…

Jinak vyjádřeno:

„Šachy jsou tou nejlepší gym-nastikou mozku." Marxistický revolucionář Vladimir Iljič Lenin, narozený jako Vladimir Iljič Uljanov, byl jedním z největších zločinců a podvodníků 20. století, tento jeho šachový výrok však dosud nebyl vyvrácen. Naopak. Přibývá důkazů, které dávají Leninovi s jeho gymnastikou tělocvikem mozku za pravdu.

Jen na okraj, masový vrah Lenin, vydávající a podepisující rozkazy k popravám a pogromům, byl velice náruživým šachistou. Razil heslo „Šachy masám", hrál s kdekým slavným i neslavným, např. se spisovatelem a básníkem Maximem Gorkým. A zdá se, že si to na 64 polích minimálně jednou rozdal i s Adolfem Hitlerem, ještě větším ničemou, než byl on sám. Dokazuje to existence obrazu „Lenin mit Hitler beim Schachspiel in Wien 1909" (Lenin s Hitlerem při šacho- vé partii ve Vídni roku 1909), který měla na základě reálné skutečnosti namalovat (odborníci za to dávají ruce do ohně) Hitlerova vídeňská učitelka kreslení Emma Lowen-strammová.

Ale zpět k projektu Šachy do škol. Na jeho internetových stránkách sachydoskol.cz se kromě jiného píše: „Šachy jsou součástí kurikula (učiva) ve více než 30 zemích, např. v USA (Texas, New York, ad.), v Kanadě (New Brunswick), v Německu, v Itálii, na Slovensku či v zemi mistrů světa a olympijských vítězů Arménii."

Ten samý web rovněž zmiňuje velký výzkum, jehož se v 80. letech zúčastnilo více než 4 000 žáků 2. tříd základních škol v jihoamerickém státě Venezuela: „Po absolvování pouze čtyřapůlměsíční systematické výuky šachu došlo k významnému zvýšení skóre IQ, a to u většiny žáků, bez ohledu na jejich socioekonomickou příslušnost a pohlaví. Vene-zuelská vláda byla tak ohromena, že všechny venezuel- ské školy zavedly šachovou výuku počínaje školním rokem 1988/89."

Na těch šachách něco musí být!

A tak i Evropský parlament, na základě řady studií přijal (v roce 2012) deklaraci, ve které „doporučuje zavedení ša-chů do vzdělávacích systémů v členských státech EU", neboť „zkušenosti ukazují, že šachy dokážou v dětech všestranným způsobem rozvíjet nejen myšlení, ale také osobnost a sociální dovednosti."

Je dobře, že se to konečně ví na nejvyšších místech…

Ovšem tohle se vědělo třeba ve Skandinávii už v 16. století…

Jiří Veselý, autor (skvělého) Psychologického průvodce šachovou partií, upozorňuje na dílo De gentibus septentrio-nalibus uppsalského biskupa Olafa Magnuse o severských národech z roku 1558, a cituje: „U vznešených osob ve Švédsku panuje zvyk vyzkoušet vlastnosti mládenců, kteří se ucházejí o ruku dcer, hrou v šachy, ježto se v této hře vznětlivost a odvaha, lakota i lenost, houževnatost i bázlivost zřejmě prokáže. Proto prý se toto všechno sledovalo a k tomu ještě, zda onen uchazeč má smysl pro hospodářství a zda se neskromně po vítězství nevyvyšuje, zda se příkoří pokorně poddává nebo zda se mu chytře vyhnout pokouší." A tak lze doopravdy říci: „Ukaž mi, jak hraješ, a já ti řeknu, kdo jsi."

Především však hraj hraj šachy. Protože to stojí za to.

Mimochodem když se zmíněný Friedův Mirek Klička začal učit (jak) hrát šachy nejprve měl prostudovat šachovou příručku Dr. Lenze , cítil, jak je touto hrou den po dni, den za dnem doslova pohlcován: „Svět, ve kterém jsem se dosud pohyboval, ustoupil nazad; vkročil jsem v horečce do magnetických polí tiché energie, do tajemného řádu nekonečně proměnných vztahů, který byl vždy týž a v každé hře musel být znovu objevován; prožíval jsem chvíle zoufalství nad jeho lhostejnou unikavostí i chvíle jásavého štěstí, že poznávám, rozumím a vládnu. Desítky a stovky tvrdošíjně přehrávaných partií z Lenzovy příručky mi ukázaly dramatickou mnohotvárnost královské hry; v noci jsem vídal za zavřenými víčky kostkovaná bojiště a třásl se nedočkavostí zasáhnout, bít se. Bylo to jako život. Bylo to napínavější, přitažlivější, omamnější."

Šachy se životu v mnohém podobají. A pro někoho jsou i samým životem…

Jaký je rozdíl mezi (lidským) porozuměním a… výpočtem

Na nejlepší počítače už dnes člověk (nejen) při šachu nemá přestože člověk dokáže myslet, zatímco počítač jen počítá. V knize Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl matematický fyzik Roger Penrose konstatuje: „Inteligence je něco, co vyžaduje porozumění. A porozumění zase vyžaduje určitý stupeň uvědomování si věcí, přičemž mluvit o porozumění bez jakéhokoli uvědomování si věcí je v podstatě nesmysl." Pak klade otázku, zda je v našem „procesu porozumění" je „něco, co nemůže být simulováno… výpočtem"? K demonstraci autorovi slouží dva jednoduché šachové problémy (úlohy Williama Hartsona a Davida Norwooda): Když ve své době zadali nejvýkonnějšímu computeru Deep Thought šachový úkol, udělal něco velmi hloupého… V úloze na diagramu vlevo disponuje černý velkou materiální převahou má navíc dvě věže a střelce. To by samozřejmě byla rozhodující výhoda nebýt bariéry bílých pěšců, jež nedovoluje průnik kterékoli černé figury k bílému králi. Bílému tedy stačí procházet se králem na své straně bariéry a nemůže prohrát čili remíza. Deep Thought ale zahrál tak, že… okamžitě sebral černou věž, čímž ovšem otevřel svou bariéru pěšců a dostal se do beznaděj-né pozice. Prostě byl naprogramován k výpočtu příštího tahu a dalšího a dalšího… až do určité hloubky a hodnotil situaci podle poměru figur nebo tak nějak podobně. To samé platí pro úlohu na diagramu vpravo bílý táhne a remizuje. Snad-ná práce pro člověka (střelec na b4), dobový počítač vzal ovšem věž a prohrál. Šachy jsou sice vypočitatelná hra, takže současný dobrý computer už by tu „otrávenou" věž nevzal. Lidský hráč však okamžitě vidí bariéru pěšců a chápe, že je neproniknutelná. Počítači takové porozumění není dáno. To je rozdíl mezi výpočtem a kvalitou, které říkáme porozumění…

ROMAN STREICHSBIER

Autor: Redakce

2.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek
1

Jeden řidič požil alkohol, druhý přidal marihuanu

Fotografie ze závěru turnaje.

Vánoční turnaj záchranného systému už zná vítěze

Přibyslav získala do vlastnictví umělecká díla bývalého starosty

Přibyslav – Tři umělecká díla akademického sochaře Romana Podrázského získalo do sbírky město Přibyslav.

Knihovna ve Věžnici prošla zásadní proměnou

Věžnice – Velkou proměnou prošla v poměrně krátké době místní knihovna ve Věžnici na Havlíčkobrodsku. Proměna byla tak zásadní, že si za ni knihovna vysloužila ocenění Knihovna roku.

Z kůlny u chaty zmizel motocykl

Slavníč - Nepříjemné překvapení zažil majitel chaty ve Slavníči u Herálce na havlíčkobrodsku, když zjistil, že mu z kůlny zmizel motocykl.

Většina velkých měst dá spíše na schválený rozpočet

Vysočina – Deset ku pěti. Takový kurz je letos na radnicích ve městech s rozšířenou působností v Kraji Vysočina při rozhodování, zda se přikloní k řádně schválenému rozpočtu nebo k rozpočtovému provizoriu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT