Desetiletý Matyáš Bernard může startovat. Připraví se Bernard starší a ty, Matyáši, jeď! Dóbře Matyáši, aaaaa, Matyáš padá a musí plavát! křičí moderátor. Je nedělní odpoledne a v Blažkově na Žďársku se koná tradiční závod přes rybník.

Zdroj: Deník/Pavel Podešva

Soutěžící mají na první pohled prostý, leč v praxi nesnadný úkol. Na kole přejet hladinu po vratké lávce. Nejde o rychlost, nýbrž o čas. Kdo se udrží v suchém triku nejdéle, vyhrál.

Slunce svítí, pivo teče proudem, diváci hlasitě fandí, tleskají, halasí, smějí se. „Ty, ty tam běž! Šup do trenek, jinak nejsme kamarádi,“ dloube se smíchem prstem do urostlého mládence rusovlasé děvče, které se později představí jako Markéta Ryšavá.

Dalečínský historický jarmark.
Třikrát prohraješ a jsi můj, pohrozil šermíř. Dalečín zažil historický jarmark

Sotva to dořekne, přiskočí k půvabné dámě vousatá sestřička. „Jste očkovaná? Klíšťata, žloutenka, covid, všechno máme,“ tvrdí a vytahuje z proutěného košíku obrovskou stříkačku. Není v ní však vakcína, nýbrž rum. A chutná.

Na závodní molo si stoupá dnešní nejmladší závodník. Sedmiletý Vašek, jehož jméno zaniká v burácivém potlesku a pískotu, si na důkaz svého odhodlání vzal oblek vosy. „Hlavně nespadnout na prvním prkně,“ říká si při pohledu na vratkou lávku. Svůj cíl nakonec plní. Padá na prkně druhém. Připravená už je devatenáctiletá biatlonistka Veronika, jak ji představuje moderátor. „Pušku si dnes nechala doma. Prý si přivezla jiné zbraně. Je to tvoje, mladá dámo!“

Mladá biatlonistka se rozjíždí. Jede, jede, dál a dál. Osm, devět, deset. Plác! Je to vhozená rukavice pro všechny mužské, neboť zajíždí dosud nejlepší čas. Následují další a další. V neděli odpoledne tu vládne dobrá a mokrá nálada.