K prvním rašícím pupenům se v paměti vrátil majitel tamního vinařství Lubomír Lampíř. Nechce se však vydávat za zakladatele vinohradu, ale jen za jeho obnovitele.

Vzpomenete na začátky, kdy jste vinařství budoval?

Samozřejmě, že si na to vzpomínám. Byl to neuvěřitelný entuziasmus, ale hlavně dřina. To vše ale překrývalo nadšení, když sazenice začaly rašit.

Jak vás to napadlo, vysázet vinohrad právě u Kojetic?

Vinohrady zde kdysi byly, takže jsem je vlastně jen obnovil. Předcházela tomu ovšem návštěva zdejších vinorodých strání mnoha odborníky z jižní Moravy. Po celý rok se měřily teploty, dělaly se rozbory půd a mnoho jiných úkonů. Trvalo to, než se vůbec začalo.

Ve vinohradu máte hodně odrůd, vinařskou stezku, různé druhy vedení révy, velký kládový lis. Kam na tyto nápady chodíte?

To, co je na Sádku k vidění, je jinde v takto uceleném vinařském areálu málokde, ale samozřejmě čerpám od svých kolegů vinařů. Pro nápady sem naopak jezdí i vinaři a starostové obcí z Břeclavska, například ze Staroviček nebo ze Strachotína. Největší přidanou hodnotou našeho vinohradu je kládový lis a dovolím si tvrdit, že i moje polní kázaní (usmívá se), které pořádám vždy na Bílou sobotu a lidem se při něm snažím poradit, jak révu pěstovat.

Máte i další nápady, jak vinici oživit?

Ano, mám, ale stárnu rychleji než moje vinice. Čas je v tomto směru proti mně.

Kolik vlastně sádecké vinice navštíví ročně lidí?

Máme tam i vinný sklípek, do kterého jezdí. Celkově odhaduji, že sem ročně přijíždí 25 tisíc lidí.

Snad je láká i vaše víno. Jaké vlastně je, respektive čím se liší od vín z jiných oblastí? Vždyť Sádek je jiná oblast, než kde leží tradičnější vinice na jižní Moravě.

Určitě. Díky delší vegetační době hlavně ve fenofázi zrání je víno od nás aromatičtější, kořenitější a pikantnější než jiná vína ze znojemské podoblasti. Víno u nás zraje o sedm dní déle než u Znojma a o dvanáct dní déle oproti Břeclavi. Máme zde ovšem i jiné pěstitelské výhody.

Jaké?

Nižší zimní mrazy než v rovinách dolnomoravského úvalu nebo vyšší kyselinku v bílých vínech, která se na jihu hůře hledá. Znát je to především u ranějších odrůd, protože vína z nich jsou zde více svěží.

Kolik vlastně vyrábíte vína?

Vyrábíme je z více než pěti hektarů vlastních vinic. Ročně je to asi patnáct tisíc litrů vína, zbytek jde na burčáky.

Jak se zatím letos daří révě?

Poprvé měla letos zarodit spodní vinice s muškátem zlatým, ale bohužel z šedesáti procent pomrzla. Jinak jsou zatím vinice zdravé a to, co přemrzlo, se regeneruje. Ona réva za deset tisíc let svého života a putování po celém světě zažila své, stejně jako člověk, a je neuvěřitelně adaptibilní. Jsou druhy odolnější, jiné méně, tak jako různé národy světa. Například my Slované nebudeme mít nikdy tak pevné duše jako národy anglosaské. Réva a člověk jsou si ve své různorodosti dost podobné.

Oslavy 30 let Vinařství Sádek

Oslavy budou spojené s tradičním mezinárodním hudebním festivalem cimbálu

Čtvrtek 2. června

18.00 Stavění máje a zpívání mužských pěveckých krojovaných sborů pod májí

Pátek 3. června

14.00 Přednáška Jaroslava Rožnovského a Františka Mušky Vliv sucha na jižní Vysočině na pěstování užitkových plodin a život lidí

18.00 Cimbálová muzika Galáni ze Slovácka

Sobota 4. června

11.00 Cimbálová muzika Sylván z Brna s primášem Jiřím Lederem

16.00 Folklorní krojovaný taneční soubor Džbánek z Martínkova, soubor Martínek z Martínkova,

Vystoupení vzácných hostů, zdravice, slavnostní přípitek, to vše za doprovodu mužského pěveckého sboru Mužáci z Mutěnic, ženského tanečního a pěveckého souboru Drmolice z Polečovic

Vinařské scénky, obřad krojovaného stavění máje.

Pěvecký sbor Jordán z Martínkova

Neděle 5. června

14.00 Řecké odpoledne: soubor Froso, složený z etnických brněnských Řeků, typická řecká jídla a mohutná řecká vína