Pramenná oblast řeky Doubravy se nachází v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy západně od rybníka Velké Dářko, poblíž obce Radostín. Řeka protéká severozápadním směrem pod hřebenem Železných hor a ústí zleva do Labe u obce Záboří nad Labem. Celková plocha povodí Doubravy je 592,4 km² a délka toku je 88,34 km.

Podél toku byl mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou vyhlášen Přírodní park Doubrava, jehož součástí je i přehradní nádrž Pařížov. Předmětem ochrany je zachování neobyčejného krajinného rázu členitého údolí řeky Doubravy.

Na hrázi.
Tajemné toulky po okolí: Starou keltskou hráz najdete ve Dřenicích

Historie výstavby

Podnětem k výstavbě přehrady na Doubravě byly rozsáhlé povodně na konci 19. století, které v okolí středního a horního toku způsobily značné škody. V roce 1905 byl Zemskou komisí pro úpravu řek v Čechách vypracován Generální program upravování řek v Království českém, který zahrnoval komplexní úpravu úseku Doubravy v délce 21,7 km. Podle morfologie území a hustoty osídlení bylo uvažováno s možností výstavby přehrady ve čtyřech různých lokalitách. Profil budoucí hráze nad obcí Pařížov byl vybrán na základě výhodné ceny pozemků a především příznivé morfologie pro získání největšího retenčníhoprostoru. Po schválení projektu přehrady se v květnu 1908 vyskytla povodeň, která svými parametry významně převyšovala všechny do té doby zaznamenané historické povodně a vyžádala si zásadní přepracování projektové dokumentace. Stavba přehrady Pařížov s rozpočtem 1,5 mil. rakouských korun byla zadána stavebním podnikatelům Ing. Vendelínu Dvořákovi z Pardubic a arch. Čeňku Křičkovi z Prahy a proběhla v letech 1909–1913. Dodávky železných konstrukcí zajišťovala firma Fanta a Jireš z Prahy.

Účely vodního díla

Hlavním účelem této přehradní nádrže je zmírnění průchodu velkých vod v území pod přehradou. Dalšími účely jsou zajištění minimálního zůstatkového průtoku v profilu pod hrází, nadlepšování průtoku v Doubravě, využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie a v neposlední řadě rekreace a rybaření.

Blatná.
FILMOVÁ MÍSTA: Po stopách Bílé paní a Šíleně smutné princezny

Vodní dílo

Přehradní hráz je gravitační, zděná z lomového kamene na cementotrasovou maltu, půdorysně obloukovitě zakřivená. Návodní líc byl původně chráněn těsnící omítkou s přísadou draselného mýdla a opatřen siderostenovým nátěrem. Pro vypouštění vody z nádrže slouží čtyři spodní výpusti. Dvě hrázové spodní výpusti mají ocelolitinová potrubí o průměru DN 800 vedená v příčných chodbách v tělese hráze. Každá z výpustí je opatřena dvěma uzávěry, ovládanými na návodní straně hráze z manipulačních věží a na vzdušnístraně z manipulačních domků. Na odbočkách obou hrázových výpustí byly v letech 1991–1992 osazeny malé vodní elektrárny pro energetické využití zůstatkového průtoku. Další dvě výpusti o průměru DN 1 200 se nacházejí v obtokové štole ražené v pravém úbočí přehradního profilu. Každá výpust v obtoku je vybavena třemi uzávěry. Ovládací mechanismy jsou umístěny v manipulační a přístupové šachtě a v přilehlé podzemní strojovně. Výpusti jsou zaústěny do obtokové odpadní štoly o délce 142 m.

Pro převádění povodňových průtoků je vodní dílo Pařížov vybaveno dvěma ne hrazenými bezpečnostními přelivy. Korunový přeliv o sedmi polích je situovaný v pravé části hráze. Nehrazený boční přeliv je umístěn u levého břehu nádrže. Voda je ze spadiště bočního přelivu odváděna stupňovitou dlážděnou kaskádou do upraveného koryta v podhrází, do kterého jsou také odvedeny průtoky převáděné obtokovou odpadní štolou, korunovým přelivem a hrázovými spodními výpustmi. Přehrada Pařížov, jedna z nejstarších a nejkrásnějších přehrad na našem území, byla v roce 1986 zařazena na seznam kulturních památek.

Přehrada Pastviny
FOTO: Než přišla tajemná Přehrada Pastviny. Krásná příroda a zákoutí

Povodně na Doubravě

Největší zaznamenané historické povodně jsou uvedeny v kronikách z let 1883, 1890, 1897,1907, 1910, 1913 a zejména ta doposud největší známá povodeň z 23. 5. 1908. Kulminační průtok povodně v roce 1908 přesáhl o 80 m3/s do té doby nejvyšší průtok z roku 1897 a dosáhl hodnoty 230 m3/s. V novodobé historii došlo k významnějšímu povodňovému zatížení přehrady v červenci 1997, v srpnu 2002 a v červnu 2013. Vzhledem k malému objemu retenčního prostoru nádrže dokáže přehrada Pařížov zmírnit účinky jen menších, častěji se však vyskytujících povodní s dobou opakování menší než 10 let. Zvýšené přítoky do nádrže s sebou nesou značné množství splavenin, které následně způsobují provozní problémy zejména se zajištěním kapacit objektů pro převádění vody. Například v roce 2004 bylo z nádrže v prostoru nátoků do výpustí odtěženo 40 000 m3 nánosů. Ochranu před vodou nesenými plaveninami zajišťuje od r. 2012 norná stěna v prostoru nádrže.

Zdroj: Povodí Labe