Přenos ve sborovně školy sledovaly desítky školáků a učitelé. Jakmile získala stříbrnou medaili, ocenili společně její výkon potleskem. „Je to super, že má medaili!‟ byli školáci spokojení s výsledkem závodu. „Netroufnu si tipovat, jak to dopadne, ale každopádně jí tu všichni přejeme úspěch,‟ komentoval to před startem osmák Petr Sklář.

Žáci píší Martině vzkazy.
Pilná, cílevědomá a skromná - tak hodnotí Martinu Sáblíkovou její učitelky

„Moc jí přeji úspěch. Do závodu dá určitě všechno, ostatně vždycky byla taková rychlá – milovala sport, a když do něčeho šla, tak naplno,‟ řekla s úsměvem učitelka Miroslava Posádková, která Martinu učila pět let. „Tak to máme zase doma!‟ usmívali se pak po závodě na sebe ti, co se potkali na školních chodbách.

Martině Sáblíkové „její‟ škola fandí pravidelně, takže to tam jejími závody a úspěchy žilo i letos. Ve vestibulu tak ani tentokrát nechybí její portrét a tabule se vzkazy a přáními štěstí, které tam děti vždy spontánně připisují, třeba: „Marťo, moc ti fandím. Věř si!‟ „To dáš!‟ „Jsi nejlepší rychlobruslařka!‟ „Milujeme tě.‟ „Vítězství je naše!‟ „Jdi za svým snem.‟ „Dones nám ukázat medaile.‟ A najdou se i přání veršovaná: „Marťa ani Petr nepotřebují svetr, zahřejí nás dost, udělají radost.‟