„Chceme, aby tržiště nemělo pouze obchodní funkci, ale sloužilo i jako prostor pro setkávání a stalo se veřejným prostorem," řekl student architektury Přemysl Zhoř, který vedl jednu ze skupin.

Proto ve studentském návrhu figurují nové linie stromů či vodní prvek, který má zpříjemnit pobyt v okolí tržnice také v letních rozpálených dnech.

Navržené stánky ve tvaru písmene V jsou navíc snadno složitelné a před zimním obdobím, kdy tržiště zeje prázdnotou, je možné je odvézt a uschovat na příští sezonu.

Trhy po celý rok

Naopak skupina kolem Zuzany Štuvajové by ráda využívala tržnici bez ohledu na počasí po celý rok. Pomoci k tomu mají jednoduché podlouhlé boxy, do kterých se mohou trhovci se svým zboží schovat. Zároveň však mají být v létě dostatečně otevřené.

Stavba spočívá v jednoduché dřevěné konstrukci a kombinaci bílých a průsvitných panelů, které jsou libovolně posuvné po kolejnicovém páse. Odsunutím vytváříme v létě otevřený prostor, který ale stále funguje jako zastřešení tržnice, a v zimním období se dá box uzavřít a vytvoří pro trh funkční závětří a zároveň ochranu před sněhem a nepříznivým počasím," popsala Štuvajová.

Studenti se však nezabývali pouze prostorem tržnice. „Při procházce místem jsme si všímali více problémů, takže jsme se rozhodli podívat na Karlovo náměstí ze širšího pohledu," vysvětlil student Viktor Schwab.

Podle názoru jeho skupiny chybí na Karlově náměstí nějaká dominanta, která by odkazovala k historii města a jeho zapojení do památek UNESCO.

Měla by se jí stát instalace v půdorysu Davidovy hvězdy, která by zvenku svým materiálem povětrnostně odolná ocel corten symbolizovala smutnou a pohnutou historii místní židovské obce a uvnitř by informovala o historii nejen její, ale i celé Třebíče. Památník židovským obyvatelům Třebíče by na náměstí umístila i skupina kolem Kateřiny Vlkové. Stát by měl přímo naproti průchodu k lávce, která vede do židovské čtvrti, a stát se důstojným ukazatelem cesty k památce UNESCO.