„Letos jsem byla na houbách asi čtyřikrát. Roste hřib kovář, křemenáče, ale zatím jen málo. Také jsme našli nějaké masáky a podborováky. Jeden houbař tady z Bohdalína prý dokonce našel i malinkaté pravé hříbky,“ prozradila Jaroslava Mottlová z Bohdalína s tím, že loni bylo v lesích větší vlhko, tudíž rostlo i více hub.

Dodala také, že z letošních úlovků stihla připravit hned několik druhů tradičních pochoutek. „Z nasbíraných hub jsem zatím dělala omáčku na kyselo, houbové ragú, čalamádu, kulajdu, houby na kyselo, bramboračku a také jsme si houby nasušili,“ vyjmenovala Mottlová.

Houby ale potřebují správnou teplotu a vlhkost, takže pokud v tomto měsíci občas zaprší, mohou houbaři očekávat ještě relativně příznivou nadílku. „Pokud zůstane teplota přes den zhruba v rozmezí od 20 do 25 stupňů Celsia a ještě občas zaprší, tak by měl být červen relativně příznivý. Nejprve se objeví houby pod listnáči, postupně by se měly přidat i druhy pod jehličnany, a to hřib smrkový, hřib hnědý, muchomůrky či lišky, ale nejspíš to nebude na plné koše,“ přemítal nad nadcházejícími týdny Jiří Burel, předseda Mykologického klubu Jihlava.

Na červenec a srpen by si však houbaři velké nároky dělat neměli, jelikož Vysočinu, a nejen tu, sužuje stále větší sucho, které se rozhodně podepíše i na letošní sezoně. „V posledních letech je téměř pravidlem, že červenec a srpen doprovází veliké sucho a teplo, z čehož mají radost děti a provozovatelé aquaparků, ale hub je většinou v lese málo, případně rostou jen lokálně po omezenou dobu,“ řekl Jiří Burel.

Růst hub rychle zastaví i vítr a vydatný déšť. „Deficit vody v lese vlivem delšího období sucha pak má rovněž negativní vliv, ale spíše z dlouhodobějšího hlediska. Několikadenní deště se naopak vždy pozitivně projeví,“ doplnil předseda jihlavského mykologického klubu.

Vysočina však o punc houbařského ráje nepřijde. „Pořád znám plno houbařů i mykologů z Brna, kteří bědují nad suchem na jižní Moravě a rádi jedou právě k nám na Vysočinu s tím, že tady alespoň něco najdou. Pozitivní pak je, že se třeba houbaři z Prahy častěji vypravují na Liberecko, kde se sucho na růstu hub dle mých informací tolik neprojevuje a na Vysočině nám pak toho zbude více,“ usmál se Burel.

Prozradil také, že v porovnání s většinou oblastí v České republice, je na tom Vysočina stále mírně nadprůměrně.
Vášniví sběrači pořádných houbových pokladů si ale ještě musí počkat. Hlavní houbařská sezona totiž nastává koncem září a počátkem října.

Jinak houbařská sezona trvá podle mykologa Jiřího Burela po celý rok. „První houby začaly letos vykukovat 1. ledna. Houbařská sezona totiž trvá po celý rok a mykologická rovněž. Pořádně se však mykolog rozvášní v lese až tak v dubnu, běžní houbaři samozřejmě později, pokud tedy nesbírají penízovky, hlívy, smrže, májovky či podtrnky,“ dodal Burel. „První hlášení o růstu hřibu kováře v okolí Jihlavy je ze 4. května, sám jsem první kováře nalezl o týden později,“ pochvaloval si Burel.