Duchovní stánek zaujme už zdáli. „Je ozdobou a dominantou obce i okolí,“ podotkla kdousovská starostka Alena Šimková. „A není to jen neživé historické místo, ale prostor pro setkávání lidí bez ohledu na náboženské smýšlení. Celá farnost s myslivci a dalšími je živé společenství,“ pochvalovala si.

Návštěvníky zaujme i interiér kostela. „Má budit dojem, že to hlavní, to nejkrásnější, je před vámi. Boky jsou téměř prosté výzdoby, to hlavní je při vstupu do kostela přímo před vámi,“ popsal místní kronikář a varhaník Antonín Tesař.

Ilustrační foto.
Pes napadl dívku, když procházela kolem domu s polootevřenými vraty

Za velkolepou stavbou, která v malé vesnici nedaleko Jemnice vznikla, stojí několik schopných kněží. Po třicetileté válce se nálada obyvatel zlepšila, obce se rozrůstaly a navracel se do nich společenský život. Malý a sešlý gotický kostel v Kdousově jim už nestačil.

Do obce v té době přichází nový farář Václav Jindřich Freund a okamžitě začíná shromažďovat peníze na stavbu nového chrámu. Neklade si malé cíle, a proto ukládá každou minci. „Byl jediným synkem bohatých rodičů, a tak po jejich smrti prodává statek v rodném Tovačově na Hané a na stavbu kostela věnuje i veškeré své úspory. Kromě toho prodává z fary kočáry, aby získal peníze. Kaplani od té doby museli jezdit v bryčkách,“ poznamenal znalec kdousovské historie Antonín Tesař.

Farář Václav Jindřich Freund se však stavby kostela nedožil. Zemřel po třicetiletém působení ve Kdousově a zanechal po sobě slušnou sumu peněz. Do práce se pouštějí jeho nástupci. Budovat se začalo za faráře Karla Poisla. Díky naplněné farní pokladně i jeho umu se v obci dostavěla fara a kromě kostela v Kdousově se zahájilo budování duchovního stánku i v nedalekých Slavíkovicích.

Ilustrační foto.
Policisté našli ženu z Myslibořic již mrtvou

Dostavby tamního kostela se Karel Poisl dožil, kdousovského veledíla už ovšem ne. Velmi oblíbený mladý farář zemřel ve svých 38 letech na zápal plic. Důvodem onemocnění a časné smrti byla nejspíš cesta do sousedního kostela v Hájku 6. března 1753. Právě v tento den si i tam věřící připomínali slavnost sv. Cyrila a Metoděje. Karel Poisl na mši přispěchal, cestou se uhřál, u oltáře prochladl a o deset dnů později zemřel.

Jeho dílo dokončil nástupce Ignác Antonín Sukup s pomocí stavitelského mistra Matyáše Kirchmayera. Slavnostního vysvěcení se barokní skvost dočkal na začátku července 1767.
Od té doby jím prošlo několik významných kněží. Vždyť jen Ignác Antonín Sukup obdržel díky svým všestranným zájmům doktorát z filosofie a teologie.

O dědictví svých předchůdců pečovali i tamní kněží v poslední době. V roce 1997 proběhlo žehnání opravených varhan a nově vymalován je kostel sv. Opata Linharta od roku 2011.

Mezi nynější známé faráře, kteří mají blízký vztah ke Kdousovu, patří František Puchnar. Místní rodák, který byl kvůli svému náboženskému smýšlení, jenž se nezamlouvalo představitelům komunistického režimu, vysvěcen až ve svých 38 letech. Mnoho lidí na něj vzpomíná jako na kněze z třebíčské baziliky sv. Prokopa, kde působil. Nyní je na odpočinku v Domově sv. Anežky ve Velkém Újezdě, nedaleko rodného Kdousova.

Ilustrační foto.
Při návštěvě Meziříčka skončil muž v poutech