První gól v dresu Vysočiny vsítil v posledním utkání sezony obránce Tomáš Marek. Zásah do sítě Slavie Praha jej mimořádně potěšil a vylepšil náladu z pro něj docela složitého ročníku.

Tomáš Marek přestoupil do Jihlavy jako posila obranných řad, zkušený zadák, který měl vyztužit defenzivu ligového nováčka. Podzim však strávil na marodce, a když se na jaře propracoval do základní sestavy, přišlo vyloučení a disciplinární trest.

Přesto stihl odehrát v dresu Vysočiny jedenáct utkání a proti sešívaným se i zapsat do listiny střelců. Není proto divu, že po utkání z něj doslova prýštila spokojenost. „Chtěli jsme sezonu zakončit vítězstvím, protože předchozí zápas v Budějovicích se nám nepovedl," uvedl Marek. „Toužili jsme také odčinit výsledek zápasu se Slavií z prvního kola, kde jsme neudrželi nadějné vedení."

Zápas se Slavií byl z pohledu Vysočiny zřejmě nejlepší v celé sezoně. Navíc jste doma dali tři branky teprve podruhé v sezoně, předtím je schytal v záři Baník Ostrava. Fanoušci to dokázali ocenit, už v poločase vás vyprovázeli potleskem, který ke konci duelu ještě zesílil.
Fanoušků přišlo i v tom ošklivém počasí hodně, chtěli jsme se jim za jejich přízeň odvděčit. Povedly se nám i některé nádherné akce, padly z nich tři góly, mohli jsme jich dát i víc. Ale i tak to byl úspěšný závěr sezony. Myslím, že jsme si to všichni užili.

Vy jste k té nádherné atmosféře přispěl jednou brankou, jak jste celou situaci viděl?
Slavia hrála ofsajd systém, já si za ně naběhl z druhé vlny, Venca Koloušek mi míč výborně prostrčil do uličky. Někdo ještě na mě řval, ať to dám doprava, rozhodl jsem se ale zakončovat sám. Věřil jsem si, a byl z toho gól.

Jako obránce jste byl na hrotu poměrně často. Měl jste v závěru sezony dost sil?
V utkání jsem si docela zaběhal, to je pravda. Ale když hrajete posledních devadesát minut sezony, můžete ze sebe vyždímat i ty poslední zbytečky sil.

Sezonu jste zakončili na desátém místě, k čemuž přispělo i patnáct remíz. Jste s tímto průběhem sezony spokojen?
Trenér nám často říkal, že jsme byli blíže k porážce než vítězství. Takže i za tu sérii remíz jsme byli rádi, protože každý bod byl důležitý k záchraně. A když i tohle do příští sezony zlepšíme, může z toho vyjít i lepší umístění. Desáté místo je ale super. Asi to moc lidí nečekalo, my jsme to však takto zvládli, což je jenom dobře.

Někdy to vypadalo, že se tou záchranou až zaklínáte. Přitom se Vysočina pohybovala po celou sezonu zhruba na osmém až desátém místě. Jak jste svoji pozici vnímali v kabině?
Rozhodně jsme byli ve větším klidu, než být třináctí, čtrnáctí. Ale o záchraně se mluvilo především proto, že jsme byli nováčkem soutěže. A pro ně je vždycky tím nejhlavnějším cílem udržet se. Nikdo určitě nečekal, že se budeme pohybovat v klidném středu tabulky. První sezona bývá těžká, to jsme zvládli. Ale druhá bývá ještě těžší, tak uvidíme, co nás čeká příště. (směje se)

To by možná chtělo z patnácti remíz udělat třeba sedm porážek a sedm výher. Nebo ne?
Samozřejmě, když to dá víc bodů, tak je lepší vyhrávat a prohrávat. Ale to je sporné, prostě to tak letos bylo. Jak jsem říkal, někdy bylo blíž k výhře, někdy k porážce. S Teplicemi jsme například vyrovnávali v samém závěru. Nebo na Slavii jsme vedli 3:0, na Spartě 2:0… Jsou to sice slavné celky, ale to bychom i jako nováček už měli udržet.

Ale nejsou právě tohle momenty, na které budete rádi vzpomínat? Nebo si vybavíte ještě silnější zážitek z této sezony?
Určitě budu vzpomínat na tenhle poslední zápas, když jsem dal gól Slavii. Ale je jasné, že zápas na Spartě byl také úžasný. V podstatě každý ligový zápas je pěkný.

Další ročník začíná už v půli července. Jak strávíte nadcházející volno?
Pojedu s dcerami do Krkonoš. Po čtrnácti dnech už znovu začínáme, čekají nás testy v Praze. Moc volného času opravdu nebude.