VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Unikátní pivovarský sklep otevřeli veřejnosti

Nové Město na Moravě - Slavnostní otevření Naučné stezky Tři Kříže, které zároveň zahájilo letošní turistickou sezonu, přilákalo řadu Novoměšťanů i návštěvníků. Většina z nich si nenechala ujít prohlídku pivovarského sklepa v Brněnské ulici, který je nyní v rukou soukromých majitelů.

25.4.2014
SDÍLEJ:

Dům v Brněnské ulici dostal své číslo popisné 249 po zrušeném lihovaru. Pod ním a pod přináležející zahradou se nachází padesát metrů dlouhý klenutý sklep, který končí lednicí vytesanou ve skále k celoročnímu skladování ledu. Foto: Deník/Helena Zelená Křížová

„Přišla jsem se hlavně podívat na pivovarský sklep, který je skutečnou raritou a je nedílnou součástí místní historie," řekla Ludmila Srnská z Nového Města na Moravě.

Vařit pivo se v Novém Městě podle dochovaných písemných zpráv začalo už za panování pánů z Lipé. Představitel tohoto rodu, Jindřich z Lipé, zaručil listinou z roku 1452 městečku výrobu sladu na výdělek. „Domácí pivovary se ve městech a městečkách objevovaly v průběhu 16. století, v této době patřilo také pivovarnictví k hlavnímu zdroji příjmů do městských pokladen. Kromě obecních pivovarů, které mělo Nové Město, Bobrová a Jimramov, existovaly v Novém Městě i právovárečné měšťanské domy. Vrchnost si postavila také vlastní pivovary, ty se objevily například v Křídlech, Olešné nebo Radešíně," připomenula historička Sylva Tesařová z novoměstského Horáckého muzea.

Roku 1534 zakázal tehdejší majitel Novoměstského panství Jan z Pernštejna dovoz cizích hostinských piv do osmnácti vesnic v okolí města, čímž zvýhodnil místní právovárečné domy.

Velkého rozkvětu v pivovarnictví se Nové Město dočkalo v roce 1564 za vlády dalšího z Pernštejnů, Vratislava, nejvyššího kancléře Království českého. 8. září si Vratislav z Pernštejna vypůjčil na splátku svých dluhů od Novoměšťanů deset tisíc zlatých a za to jim dal do zástavy a správy stálé i běžné příjmy města a sedmnácti vesnic, které k němu náleží. Také udělil městu různá oprávnění, mezi jinými i výhradní právo vaření a výčepu piva, právo na vyplacení z poddanství pro případ, že by došlo k prodeji města, dále právo honební na zajíce a další. Právo várečné se vztahovalo na třicet šest novoměstských domů, u kterých bylo výslovně uvedeno, že jejich majitelé mohou, podle stanoveného pořadí, vařit pivo. To svědčí i o velké zámožnosti majitelů těchto domů. K jejich obydlím patřily také rozsáhlé pozemky.

Výhradně pšeničné

„Vratislav z Pernštejna vydal přísné předpisy týkající se sladování a vaření piva, které muselo být výhradně pšeničné. Stejně tak sedmnáct vesnic připojených k Novému Městu nesmělo brát pivo jiné, než to novoměstské. V Novém Městě pak směli podle dochovaného zápisu pouze piva hodná a dobrá vařiti a taková v trhu slušném tu v městečku Novém Městě mezi sebou vydávati a šenkovati. Nic nebylo ale tak jednoduché, jak se na první pohled zdálo, neboť Vratislav z Pernštejna musel v roce 1547 řešit spory mezi majiteli pivovarů a právovárečnými občany," dodala Sylva Tesařová.

V roce 1587 se při odhadu panství, které dědicové po Vratislavu z Pernštejna prodávají Vilému Dubskému, nacházel ve městě pouze jediný pivovar a to v domě č. p. 4. Dubský, který začal vařit pivo v areálu svého zámku, učinil pouze jedinou výjimku. Tou byla výsada provozování pivovaru udělena jeho úředníkovi Želechovskému v č. p. 118.

„Změna nastala až za dalšího majitele Novoměstského panství, kardinála Dietrichštejna, který v roce 1635 obnovil v městečku právo vařit a šenkovat pivo a to jak ječné, tak pšeničné. Ovšem už o tři roky později prodal kardinál Dietrichštejn panství svému regentu Šimonu Kratzerovi z Schönsberku, který založil vrchnostenský pivovar. Jeho syn František Maxmilián, který panství zdědil, projevil snahu omezit vaření piva pouze na svůj, tedy panský pivovar. Nakonec se s Novoměšťany v roce 1671 dohodl na tom, že ustanovené úřední osoby budou dostávat z obecní pokladny z výtěžku pivovárečného takzvanou náhradu za promeškání svých živností, což byl v podstatě roční příjem vzešlý z várek a šenkování piva ve městě," informovala historička.

V roce 1730 byla znovu potvrzena městská práva císařem Karlem VI. Když se pak v roce 1748 připravovala nová daňová reforma, byly v Novém Městě opět sepsány právovárečné domy. U pětatřiceti z nich bylo výslovně napsáno, že majitelé mají právo vařit pivo. Domy v seznamech byly zaznamenány bez čísla, rozlišeny pouze podle vlastníků.

Vrchnostenský výčep piva, zřízený proti městským právům, byl zrušen roku 1772. Ve městě samotném bylo tehdy z padesáti čtyř domů dvacet čtyři právovárečných.

Poslední nájemce obecního pivovaru, který tam skutečně pivo vařil, byl Leopold Weiss, který zemřel roku 1883 ve věku třiceti osmi let. Živnost převzala vdova Julie, která vaření piva zastavila. V Novém Městě se ale ještě v té době vařilo pivo v panském pivovaru, ale kvůli konkurenci velkých pivovarů pomalu postrádalo toto řemeslo smysl.

Pivovarský sklep pod domem č. p. 249 byl vybudován vrchností v roce 1771 a měl sloužit k uskladnění vlastního piva. Je to jedna z posledních památek tohoto druhu na území města. Má úctyhodné rozměry, je padesát metrů dlouhý a tři až čtyři metry široký. Ve stropě jsou odvětrávací průduchy, které jsou stále viditelné v zahradě nad sklepem v podobě tří pískovcových komínů. Zadní část, vytesaná ve skále, sloužila jako lednice, která byla v zimě čtvrtým, o něco vyšším komínem zasypávána ledem.

„Sklep je situovaný ve svahu tři až dvanáct metrů pod povrchem a byl Nadačním velkostatkem Ústavu zchudlých šlechtičen v Brně prodán v roce 1912 místnímu obchodníkovi Arnoštu Svítilovi," doplnila pro Žďárský deník Sylva Tesařová.

Poprvé otevřen

21. září 1952 byla uzavřena smlouva mezi Arnoštem a Annou Svítilovými a manžely Boháčkovými, kteří se stali novými majiteli této nemovitosti. Nad předsklepní budově, kterou zdobí kamenný portál s vytesaným letopočtem 1771, vyrostla přístavba poschodí a dům získal po zbořeném lihovaru, jenž stával na místě dnešního supermarketu Billa, číslo popisné 249.

„Dům jsme odkoupili v roce 2008 a něco málo z jeho historie jsem už věděl. Ale více informací jsem získal později. Je to poprvé, co jsme se rozhodli zpřístupnit sklep veřejnosti a možná to není naposledy. Po dohodě s městem by se to možná dalo ještě někdy domluvit," nezávisle přislíbil těm, co prohlídku unikátního novoměstského pivovarského sklepa nestihli, nynější majitel Tomáš Petřík.

Autor: Redakce

25.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
46

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení