„Od nás bude toto zatmění pozorovatelné v dopoledních hodinách dostatečně vysoko nad obzorem jako částečné. Pás totality, tedy pás povrchu Země, odkud je zatmění nejlépe pozorovatelné, se totiž nachází v oblastech okolo Islandu a Grónska. U nás bude velikost zatmění, v jednotkách slunečního průměru, v maximální fázi 0,738," upřesnil David Sulaiman z Astronomického klubu Pelhřimov.

U nás v den zatmění vyjde Slunce v 6.04 hodin, zatmění začne v 9.37 hodin, maximální fáze nastane v 10.46 hodin a zatmění skončí v 11.58 hodin. „Se členy klubu plánujeme uskutečnit pozorování zatmění v Pelhřimově, ale zatím ještě dolaďujeme podrobnosti. Aktuální informace zájemci naleznou na webu astroklub.cz," doplnil Sulaiman.

Rovněž na 20. března, konkrétně na 23.44 hodin, připadá jarní rovnodennost. V neděli 29. března si posuneme ručičky hodin o hodinu dopředu, tedy z druhé hodiny na třetí. Začne totiž platit letní čas.

Co se týče planet, po celý březen bude možné pozorovat v noci Jupiter, který se nachází v opozici se Sluncem. Večer nad západem bude svítit Venuše a nízko nad západním obzorem bude ke spatření Mars. Saturn se na obloze objeví ve druhé polovině noci.

„Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu bude pozorovatelné 22. března večer nízko nad západním obzorem. O půlnoci pak dojde ke konjunkci Měsíce s Venuší. Měsíc se bude nacházet 3,5 stupně jižně," dodal David Sulaiman.

K březnovým výročím patří například mj. Percivala Lowe-lla, amerického astronoma. Ten přišel na svět 13. března roku 1855. Zabýval se výzkumem Marsu a předpověděl existenci Pluta. A 24. března roku 1930 získalo právě Pluto své jméno. 14. března roku 1835, se narodil také Giovanni Shiaparelli, který se zabýval planetou Mars. Především ale prokázal, že meteorické roje Perseidy a Leonidy souvisejí s kometami.