To všechno jsou potraviny, které mohou lidé věnovat do potravinové sbírky.

Ta se v Jihlavě opět uskuteční příští týden, a to ve čtvrtek 23. července v prodejně Coop na jihlavské Rantířovské ulici. Potraviny, které se darují těm, kteří mají hlad, se v prodejně budou vybírat od devíti do patnácti hodin.

Podle organizátorů sbírky totiž přibývá lidí, kteří na dostatek potravin nemají prostředky.

„Přitom se nejedná pouze o lidi, kteří žijí v holobytech nebo vysloveně na okraji společnosti. Ale stává se, že matky zaplatí dětem za jídlo v školní jídelně, a samy musí hledat pomoc v zařízení, které poskytuje sociální služby," řekla už dříve Eva Šilhanová z občanského sdružení Potravinová banka Vysočiny.

Koupit se dají
třeba špagety

Jednou z dobrovolnic, která do potravinové sbírky v Jihlavě přispěla už loni, je Kristýna Hejduková. „O potravinové sbírce jsem se dočetla v novinách a docela mě to nadchlo. To přece nikoho nezabije, když do přeplněného košíku vhodí třeba špagety za dvacet korun a potom je daruje. Přijde mi to jako hezká forma pomoci, kterou si ten, kdo už v supermarketu nakupuje, může z 99 procent dovolit každý," vyjádřila se Hejduková.

Potravinová banka Vysočina má celkem dvaadvacet odběratelských organizací, většinou jsou to azylové domy a také různé organizace, které se starají o své uživatele sociálních služeb s různými potřebami.

Potravinové banky shromažďují zdarma potraviny, skladují a rozdělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, aby pomáhaly člověku se najíst. Cílem potravinových bank je bojovat proti plýtvání potravinami, dělit se o ně s těmi, kteří mají hlad, a obnovovat solidaritu mezi lidmi.

První banka
vznikla v Arizoně

První potravinovou banku založil už v roce 1967 John Van Hengel ve Phoenixu v Arizoně, aby čelil nárůstu chudoby a současně bojoval proti plýtvání potravinami. Česká Federace potravinových bank je spolek s humanitárním zaměřením. Je nevládní, apolitická a není vázaná na žádné náboženské hnutí. Název „Potravinová banka" a logo jsou ochrannými známkami.