Zatím se lze onemocnění stále bránit za pomoci očkování, které má příznivce i odpůrce. Letos přichází na farmaceutický trh novinka v podobě čtyřvalentní (tetravalentní) vakcíny, tedy takové, která obsahuje dva viry kmene A a současně dva viry kmene B.
„V očkování proti chřipce se oproti předešlým letům jedná vlastně o jedinou novinku. Nadále je možno zájemce o očkování očkovat třívalentní vakcínou, která obsahuje pouze jeden typ viru kmene B,“ popsala současné varianty ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Alena Dvořáková.
Podle přednosty Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni profesora Petra Pazdiory je globálním fenoménem posledních let proměnlivost a nepředvídatelnost viru B, a právě z toho důvodu vznikla potřeba rozšířit složení vakcíny o další kmen B. „Proto byla vytvořena tetravalentní vakcína, která účinkuje proti čtyřem chřipkovým kmenům a vůbec poprvé je letos dostupná i českým zájemcům o očkování,“ uvedl k novince v očkování proti chřipce Pazdiora.
Třívalentní vakcína představuje pro lidský organismus dostatečnou ochranu, což potvrzují zkušenosti z minulých let. „Očkování zůstává nejúčinnější metodou ochrany organismu před onemocněním chřipkou, očkovat by se měli znovu nechat lidé, kteří patří do rizikových skupin,“ připomněla krajská epidemioložka Dvořáková.
Ty tvoří například senioři nebo lidé chronicky nemocní. Na ty znovu myslely ve svých očkovacích programech zdravotní pojišťovny, díky nimž mají lidé starší 65 let očkování zdarma nebo s výraznou slevou. Výhod mohou ale využít i ostatní klienti zdravotních pojišťoven.
Do očkování v posledních letech stále častěji investují i prozíraví zaměstnavatelé, v některých firmách je to zaměstnanecký bonus s vysokou mírou návratnosti. „V Jihlavě nechává zaměstnavatel už několik let očkovat řidiče městské hromadné dopravy a máme zprávy, že se to velice osvědčilo,“ poukázala na jeden zajímavý příklad krajská epidemioložka.
Právě prostředky hromadné dopravy patří mezi místa, kde v chřipkové sezoně, a zvláště pak v čase chřipkové epidemie dochází k přenášení akutních respiračních infekcí ve zvýšené míře.
Také letos začala sezona očkování proti chřipce v září a zatím zůstává otevřená. Na očkování proti chřipce je zatím ještě čas. Dokdy se lze nechat očkovat, ale nelze zaškrtnout v kalendáři. „Bude to do té doby, než v populaci začnou kolovat chřipkové viry. V každém případě má očkování smysl pro člověka, který je zdravý,“ připomněla zásady Dvořáková.
Zatímco v minulosti o plošné epidemii odborníci hovořili, když počet akutních respiračních infekcí v populaci překročil hranici 2 000 tisíc nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel, v posledních letech byla hranice epidemie snížena na 1 700 případů onemocnění.
Přestože v minulé chřipkové sezoně na přelomu let 2016 a 2017 na Vysočině ani této hranice dosaženo nebylo, epidemiologové přesto pracovali s nemocností v situaci epidemiologie.
„V minulé sezoně se nemocnost významně zvýšila ve 47. kalendářním týdnu a v 50. kalendářním týdnu bylo vyhlášeno první protiepidemické opatření, kdy byly na Třebíčsku zavřeny kvůli nemocnosti dětí první škola v rámci celé Vysočiny,“ popsala nástup loňské epidemie Alena Dvořáková. Jednalo se o dvě základní školy a jednu mateřskou školu, a sice v Litohoři a v Jakubově u Moravských Budějovic.
A v závěru roku 2016 kvůli rychlému nárůstu nemocnosti sáhly po zákazu návštěv nemocnice na Vysočině.
Na situace, kdy bude nutno vyhlásit protiepidemické opatření s nejrozsáhlejším dopadem, je připravena i jihlavská nemocnice. „Vedení nemocnice bude i v nadcházející sezoně reagovat na vývoj nemocnosti. Zákaz návštěv vyhlašujeme vždy po konzultacích s hygieniky a snažíme se, aby byl v platnosti jen po nezbytně nutnou dobu,“ poznamenala mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová.
Nemocnost v regionu v předešlé sezoně nakonec kulminovala hned v prvním kalendářním týdnu roku 2017 a nakonec si na Vysočině vyžádala 13 úmrtí na chřipku, nebo v přímé souvislosti s onemocněním chřipkou. Sedm úmrtí bylo hlášeno z Jihlavska, pět z Třebíčska a jedno ze Žďárska. Na chřipku zemřelo loni na Vysočině deset mužů a tři ženy. K prvním případům úmrtí došlo už v prosinci 2016, k poslednímu ve druhé polovině února 2017. V devíti případech šlo o pacienty starší sedmdesáti let.
Celorepubliková čísla prozrazují, že od roku 2009 bylo hlášeno 1 639 závažných případů onemocnění, 490 pacientů zemřelo. „Statistiky říkají, že umírá třicet procent pacientů, u nichž má onemocnění závažný průběh s nutností plicní ventilace,“ poukázala na zkušenost Dvořáková.
Na základě loňské chřipkové sezony, v níž dominoval virus A H3N2, v žádném případě nelze odhadnout, jaký průběh bude mít sezona, na jejímž prahu se nacházíme. „Jak bude následující chřipková sezona vypadat, kdy začne a jakou bude mít intenzitu, opravdu odhadnout nedokážeme,“ dodala Dvořáková.
ČÍSLA A ZAJÍMAVOSTI:
V sezoně 2016/2017 kulminovala nemocnost na Vysočině v 1. kalendářním týdnu roku 2017, kdy bylo hlášeno 1 660 případů akutně respiračních onemocnění v přepočtu na sto tisíc obyvatel.
V minulé sezoně zemřelo na Vysočině na chřipku 13 lidí.
Hranice 1 700 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel byla na Vysočině naposledy překročena v 6. kalendářním týdnu roku 2013, tehdy bylo hlášeno 1 715 případů.
Hranice 2 000 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel byla na Vysočině naposledy překročena v 7. kalendářním týdnu roku 2007, kdy bylo registrováno 2 098 případů.
Nejvíce nemocných, a to 3 699 v přepočtu na sto tisíc obyvatel, bylo na Vysočině po roce 2000 registrováno v 10. kalendářním týdnu roku 2003.
Aktuálně (ve 43. kalendářním týdnu letošního roku) je na Vysočině 817 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel.