Napovídá to již čtvrtý exkluzivní průzkum volebních preferencí, provedený společností SANEP pro Deník.

Od prvního průzkumu z července 2015 zaznamenali sociologové jedinou změnu. Zatímco tehdy byli na druhém místě komunisté, od dalšího šetření z loňského listopadu je na druhém místě krajských volebních preferencí hnutí ANO. To nyní ztrácí na sociální demokracii pět procent a tento náskok se mu nedaří snižovat. Je tak velmi nepravděpodobné, že by ANO dokázalo sociální demokracii porazit.

Silní si pohoršili

Stejně jako v jiných krajích si navíc ANO oproti poslednímu průzkumu pohoršilo. Podle ředitele agentury Sanep Ondřeje Zajíce odrážejí nálady voličů postoj k lídrovi hnutí Andreji Babišovi a jeho kauze Čapí hnízdo. „Propad hnutí ANO, ale i koaliční ČSSD se projevil průběžně ve všech krajích, ale teprve čas ukáže, zda půjde o setrvalý stav, nebo o okamžitou reakci na zmíněnou kauzu," říká analytik.

Podle odborníků může hnutí ANO v krajích škodit také nevhodný výběr lídrů kandidátky do krajských voleb. To nakonec může být i případ Vysočiny, kde kandidátku zatím vede neznámý člověk bez charismatu.

Přitom na Vysočině už ANO jednou při výběru svých kandidátů fatálně zklamalo. Stačí připomenout situaci po parlamentních volbách před třemi lety. Tehdy museli dva na Vysočině zvolení poslanci ANO odstoupit a nakonec ve sněmovně zasedl manažer jednoho z podniků Andreje Babiše. Pokud bude podobně necitlivě sestavena i krajská kandidátka ANO, může se takový scénář opakovat.

Oslabení zaznamenala oproti minulému průzkumu rovněž ČSSD. Tu sice netrápí žádná kauza, ale strana přiznává, že bude muset šetřit na volební kampani. Strana bude muset zaplatit přes 300 milionů korun, což se určitě projeví také v množství bilboardů, které budou tuto kampaň provázet.

Podle odborníků však v krajských volbách výdaje na kampaň nehrají takovou roli jako ve volbách celostátních. Uspět tak mohou i strany s menším rozpočtem. Krajské volby jsou totiž specifické. „Díky regionálnímu charakteru voleb se může stát, že pětiprocentní hranici přesáhnou i menší uskupení, řešící palčivé problémy kraje," vysvětluje pro Deník sociolog František Bartoš.

Malým stranám 
se zatím vede

Průzkum od průzkumu posilují malá politická uskupení, která mají šanci dostat se do krajského zastupitelstva. Pokud ještě loni v červenci hrozilo ODS, že nepřekročí pětiprocentní hranici, potřebnou pro zisk mandátů, nyní se už blíží sedmi procentům. Podobně posiluje regionální politické uskupení Pro Vysočinu.

Ani tento průzkum však neodpověděl na zásadní otázku, zda v kraji bude nadále vládnout dvojblok ČSSD s KSČM, nebo bude muset vzniknout nějaké nové politické spojenectví. Krajské zastupitelstvo je pětačtyřicetičlenné a nyní je situace taková, že sociální demokraté s komunisty se pohybují někde okolo zisku poloviny mandátů. Nakonec však může nastat situace, že jim budou chybět jedno či dvě křesla k vytvoření potřebné většiny.

Nakonec ani podpora dvojnásobného hejtmana Jiřího Běhounka není tak výrazná, jako například jeho jihomoravského kolegy Michala Haška. U něj si přeje, aby zůstal ve funkci, přes 45 procent dotázaných. U Jiřího Běhounka tato podpora překračuje jen 36 procent.

Jednou čtyřkoalice a ODS, dvakrát ČSSD

V posledních volbách v roce 2012 zvítězila v Kraji Vysočina ČSSD. Ta velice výrazně uspěla i v roce 2008. Předtím se podařilo ovládnout krajské volby nejen na Vysočině ODS. Vůbec první krajské klání v roce 2000 vyhrála Čtyřkoalice. Spojení Unie svobody, lidovců, ODS a Demokratické unie dalo kraji také prvního hejtmana.

Letošní krajské volby by se měly konat v říjnu a budou spojeny také s volbami senátními. V kraji Vysočina se budou noví senátoři vybírat ve dvou obvodech.