Jednou ze škol s povolenou výjimkou je i vzdělávací zařízení v Havlíčkově Borové. Kamenem úrazu jsou finanční prostředky. Od státu dostává škola peníze na žáka a pokud je žáků málo, má školské zařízení i méně peněz na výplatu pro své zaměstnance a další služby. „U nás je to dlouhodobý stav. Škola to řeší sloučením tříd. Ještě v roce 2014 v ní bylo devět tříd, nyní je jich už jen osm. Dva postupné ročníky jsou spojeny do jedné třídy, tím pádem ubyla jedna učitelka. Škola je spojena i s mateřskou školou, školní družinou a jídelnou,“ informoval Otto Hájek, místostarosta Havlíčkovy Borové.

Školní budovu v Havlíčkově Borové navštěvuje sto dvanáct žáků. „Bývaly doby, ještě před revolucí, že jich tam chodilo dvě stě třicet,“ poznamenal Otto Hájek.

Podobně jsou na tom také ve Strážku na Žďársku. „V tomto školním roce máme dvaaosmdesát žáků. Správně bychom jich měli mít sto padesát tři. Díky výjimce je naše škola pořád otevřená. Na výjimku už fungujeme čtrnáct roků,“ uvedla ředitelka školského zařízení ve Strážku Anna Knoflíčková.

Do tamní školy nechodí pouze děti ze Strážku, ale i z dalších obcí, například z Dolní i Horní Libochové, Moravce a podobně. „Strážecká škola byla vždy spádová, samotný Strážek neměl nikdy tolik žáků, aby se škola naplnila,“ podotkla Anna Knoflíčková.

Výjimku školám povoluje zřizovatel, tedy obec. A obec pak také musí školy takzvaně dofinancovat. „Státní rozpočet na mzdy a platy nám po většinu roku stačí. Musíme ale sáhnout po úsporných opatřeních v organizaci a řízení školy. Jsme například sloučeni s mateřskou školou, tudíž hospodaříme dohromady. A také nemáme zástupce ředitele, žádnou administrativní pracovnici či ekonoma. Mzdy si necháváme zpracovávat v účetní kanceláři, to pak platí zřizovatel,“ objasnila úsporná opatření a nutnost investic ze strany obce Anna Knoflíčková.

„My doplácíme také. Ředitelka školy zpracuje harmonogram finančních prostředků, které dostane od státu s tím, že vyčíslí i peníze, které chybí. Ty pak dorovná obec. Požadavek nebývá velký, pohybuje se okolo dvou set až dvou set padesáti tisíc korun,“ přidal se místostarosta Havlíčkovy Borové.

Pokud chtějí obce školská zařízení zachovat, aby místní děti nemusely dojíždět jinam, musí sáhnou hlouběji do kapsy. Přitom mít menší počet žáků ve třídě má i své výhody – učitel se může dětem častěji individuálně věnovat.
Na Jihlavsku se s dotováním školských zařízení smířilo sedm obcí, stejný počet škol s povolenou výjimkou nejnižšího počtu žáků v tomto roce zaznamenali i na Třebíčsku. Na Pelhřimovsku je jich devět, jde například o školu v Hořepníku, Košeticích nebo v Nové Cerekvi. Nejméně škol s výjimkou – čtyři - mají na Žďársku.

Na vině nízkého počtu žáků ve školských zařízeních je především postupné vylidňování vesnic. Lidé odcházejí za prací i za lepším bydlením. „V Havlíčkově Borové jsme tak trošku zaspali v otázce nabídky stavebních parcel a výstavby. Teď už se ale stavět začalo, takže předpokládáme i příliv mladých. Problémem ale je a zřejmě i nadále bude uplatnění. Pracovních možností přímo v Havlíčkově Borové moc není. Práce na vesnici se velmi těžko shání, tři pětiny lidí do zaměstnání dojíždí a pochybuji, že se to v nejbližších letech nějak výrazně změní. Dalším problémem je autobusové spojení, většina lidí ho považuje za nevyhovující,“ posteskl si Otto Hájek.

Důvody nedostatku žáků v malých školách ale mohou mít i jiný charakter. „Někdy se stane, že si rodiče vyberou jinou školu, takovou, která se jim více líbí. Nebo se zařídí podle toho, kam jezdí do práce. Přihlásí dítě do školy v místě svého zaměstnání, protože je to pro ně jednodušší. Ráno ho cestou do práce dovezou na vyučování a odpoledne jej zase vyzvednou z družiny,“ řekla Anna Knoflíčková.
Výjimka pro školská zařízení není trvalá, musí se rok co rok opakovat. „Na nový školní rok budeme mít přehled nejdříve na přelomu října a listopadu, protože rozhodující počet žáků pro případnou výjimku je ke stavu 30. září 2018,“ vyjádřila se mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.