„Letošní zima nebyla příliš krutá a také nebyl skoro žádný sníh, takže žádné velké ztráty nenastaly," potvrzuje předseda Okresního mysliveckého spolku Pelhřimov Lubomír Nechvátal.

I když měla zvěř díky menší pokrývce sněhu větší přístup k potravě, pelhřimovští myslivci přesto zvěř přikrmovali. Podle Nechvátala se tento postup provádí běžně.

Podobný názor na věc má i bývalý předseda a finanční hospodář pacovských myslivců, Jiří Bozděch. „Letos byla zima velice mírná, takže to těm zvířátkům moc neublížilo. Celou zimu jsme i přikrmovali. Dáváme jim oves, kaštany, žaludy a taky kukuřici," vyjmenoval Bozděch.

Nejvíce zvěře zahyne na silnicích

Ten také řekl, že nejrizikovější jsou silnice, tam totiž zahyne nejvíc zvěře. Řidiči se nejčastěji potýkají se srážkou srn. „V okolí Pacova bylo na silnici sraženo přes dvacet kusů zvěře. Někdy tam zahynou i zajíci, ale těch je poměrně málo," přemítal Bozděch.

Pacovští myslivci se ale s touto problematikou snaží něco dělat. „K silnicím dáváme kůly, na které se potom nastříká chemická pěna a ta zvěř odpuzuje. Tento způsob sice není stoprocentní, ale řekl bych, že to celkem pomáhá," vysvětlil Bozděch.

Nebezpečí sekaček

Ten také vysvětlil další problém, se kterým se zvěř potýká. „Během měsíce května až června se kladou mláďata a právě v tu dobu se i seče tráva a jetel. Dnes ty sekačky jedou tak velkou rychlostí, že mláďata nestihnout utéct, ale pouze se přikrčí. Takhle pak bohužel zahyne i kolem dvaceti mláďat, někdy jsou to i dospělé srny," uvedl Bozděch.

Hospodář Mysliveckého sdružení v Hříběcí Jaroslav Skála řekl, že jak letošní, tak i loňská zima byla velmi slabá a to je prý pro zvěř to nejlepší. „Na následky zimy bych řekl, že u nás žádná zvěř neuhynula. Je ale také pravda, že se všechno nenajde," uvedl Skála.
Podle jeho názoru nejvíce zvěře skončí pod koly aut. „Za loňský rok na silnicích uhynulo třináct zvířat. Letos řidiči už srazili asi dva nebo tři kusy zvěře," sdělil Skála.

Myslivci zvěř v lesích kolem obce Hříběcí také přikrmovali. „Zvěř na poli po sklizni obilí nebo v lese potravu nenajde, takže je potřeba přikrmovat. My přikrmujeme hned od podzimu," řekl Skála.

Myslivci kromě přikrmování také přidávají do krmítek antiparazitální přípravky, zejména proti takzvaným střečkům. To jsou larvy much, které napadají hlavně spárkatou zvěř. „Dříve se to dělalo celoplošně, ale teď jsou přísnější pravidla, takže se berou vzorky trusu a ty se potom pošlou do Jihlavy, podle toho se potom uvidí, zda je možno tyto preparáty použít," vysvětlil Skála.

Myslivci v Hříběcí ale tyto prostředky minulý rok nebyli nuceni použít.

Denisa Šimanová