Výsadek tehdy nedopadl úplně nejlépe, přesto se do pomoci parašutistům zapojila řada lidí. Mezi nimi byli i rodiče Bohumily Kopcové z hájenky u Domamile. „Po válce k nám někteří z těch, kteří se zapojili do partyzánského odboje, chodili na návštěvu. Připomínali si, co všechno během války prožili,“ zavzpomínala Gabriela Kopcová, která se pietního aktu také zúčastnila.

Památku parašutistů si připomněl i Antonín Bartoš mladší, syn velitele paraskupiny Clay Antonína Bartoše staršího. Ten naznačil, že i přes vážnost situace brali výsadkáři své nasazení s nadhledem. „Táta vždy říkával, proč by to mělo dopadnout špatně, když to může dopadnout dobře. A vyskočil z letadla,“ pronesl s úsměvem potomek parašutisty.

Bobr před infocentrem Jaderné elektrárny Dukovany.
Nezvyklá návštěva dukovanské elektrárny: zavítal tam bobr evropský, podívejte se

Tentokrát se u Kramolína z letadla neskákalo – ale symbolický výsadek se přesto uskutečnil. Nikoli však v podobě parašutistického seskoku. Z nízko letícího vrtulníku Mi-171 slanili výsadkáři z 22. základny vrtulníkového letectva Náměšť nad Oslavou. „Ve škole nás učili, že události se dějí po spirále. Když se z toho nepoučíme, některé věci se opakují. Muži ze Spelteru a dalších skupin nevěděli, jak skončí válka. Nynější válka na Ukrajině, která je teď tak blízko nás, nás nutí zamyslet nad tím, kolik jsme ochotni obětovat podobně jako oni,“ prohlásil velitel náměšťské základny plukovník Rudolf Straka s poukazem na současnou mezinárodní situaci.