Zahraniční politiku hlava státu ovlivňuje, ale především důrazem na určitá témata nebo teritoria, jež navštěvuje. Přímo pak hovoří do výběru velvyslanců, na nichž se musí shodnout s šéfem diplomacie a premiérem. Mezinárodní vztahy má ale v gesci vláda, která zodpovídá za jejich pevnost a kvalitu. Platí tov plné šíři také o migrační otázce.

NIC NEROZHODUJE

Na náladu ve společnosti má jistě vliv, zda na Hradě sedí odpůrce evropské integrace a protiislámský fundamentalista, nebo eurooptimista se vstřícným postojem k azylové politice, ale reálně to neznamená nic. Na zasedání Evropské rady jezdí předseda vlády, určuje agendu, domlouvá se s ostatními šéfy vlád, to vše za asistence ministra zahraničí.

InfografikaZdroj: DeníkPrezident plní především reprezentativní roli při cestách do ciziny. Fakt, že český prezident nebyl od dob Václava Havla pozván do Bílého domu, je například brán jako jasný vzkaz Washingtonu české diplomacii – nejste tak důležití, abychom přijímali vašeho prezidenta, který nám není až tak sympatický.

Miloš Zeman (vlevo) a Jiří Drahoš. Dva kandidáti na prezidenta.
Superdebata na ČT bude i s politiky. Babiš odmítl zkoušet Zemana

Podobně je třeba vnímat roli hlavy státu v otázce přijetí eura. Příštího nejvyššího ústavního činitele sice čeká jmenování členů Bankovní rady ČNB, do něhož mu nikdo nezasahuje, ale ani centrální bankéři do tohoto výsostně politického aktu nemohou mluvit. Připravují podmínky, ale rozhodnutí je opět na vládě. Prezident je sice nejvyšším velitelem ozbrojených sil, ale v praktických otázkách rozhoduje generální štáb, v politických ministr obrany, eventuálně parlament, který schvaluje vysílání českých vojáků do zahraničí.

NEOHÝBAT ÚSTAVU

Skutečně zásadní a nezastupitelnou roli hraje prezident po volbách, kdy jmenuje nového premiéra. Může ukázat na kohokoliv, šéfa vítězné strany, politika z libovolného parlamentního subjektu, úředníka či svého přítele. Ústava ČR přitom spoléhá na zkušenost, rozvahu a politický cit hlavy státu. A na to, že nebude ohýbat základní zákon státu. Úkolem prezidenta je svěřit žezlo člověku, který bude schopen sehnat většinu. Momentálně tomu brání fakt, že Andrej Babiš je obviněný v kauze Čapí hnízdo. To ale prezident změnit může. Jeho právem je navždy zastavit jakékoli trestní stíhání. Stačí k tomu souhlas premiéra.

Bez prezidenta
Hlava státu má pětiletý mandát. Ústava ČR pamatuje i na to, že ho nedokončí. V případě dlouhodobé nemoci, eventuálně kómatu, kdy by funkci nemohla vykonávat, ale nevzdala se jí, přecházejí její pravomoci na premiéra (ty, které nevyžadují kontrasignaci), předsedu Senátu (například vyhlašování sněmovních voleb) a sněmovny.

Prezidenta lze zbavit funkce i pro velezradu či hrubé porušení ústavy. Senát může se souhlasem sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentovi republiky k Ústavnímu soudu. K tomu je nutné získat souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů. Se žalobou musí souhlasit třípětinová většina všech poslanců. Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Václav Klaus čelil podobné žalobě na konci svého druhého mandátu. Ústavní soud ji odmítl.

Prezidentští kandidáti Miloš Zeman (vpravo) a Jiří Drahoš se setkali 23. ledna v Praze k první televizní debatě před druhým kolem prezidentských voleb.
Zeman se poprvé střetl s Drahošem. V debatě řešili migraci, zbraně i církve