Sbírat jen klasiku jako jsou hřiby, bedly nebo václavky ho časem omrzelo. Tak se začal učit poznávat i další druhy. S něčím mu pomohly atlasy hub, s dalším zkušenější houbaři.

Na houby chodí i letos. „Dlouho nic nerostlo. Pak začaly růžovky, občas kováři a lišky. Teď už rostou i hřiby smrkové, hřiby žlutomasé, plstnaté, nachovýtrusé či peprné. A začínají první ryzce,“ vyjmenoval Radek Chodura.

„Doma sbírám o dost méně druhů než na vandrech. Moje žena totiž mnohým druhům nevěří, a když jsem si z nich něco udělal k jídlu, měla o mě strach. Takže nemohu sbírat holubinky, lakovky ametystové, čirůvky májovky, penízovky sametonohé ani mnohé další,“ dodal s úsměvem.

Jiné houby má naopak povolené. Některé z nich ale pro změnu nemůže najít. „Nenašel jsem, nebo jen velmi vzácně, smrže a kačenky, vatovce, pstřeně, stročky, sírovce nebo kotrče. Paradoxně tu v okolí potkávám častěji korálovce než kotrče,“ konstatoval Radek Chodura.

A jeho speciální recept? Je z růžovek a není vůbec složitý. V podstatě ho zvládne i malé dítě. Potřebuje k tomu jen velké, ještě zavřené plodnice muchomůrky růžovky. „Ty pak stačí napíchnout na klacek a upéct na ohníčku. Tak jako špekáček. Samozřejmě, že trvá o něco déle než se opečou. Pak už je stačí jen osolit, možné je přidat i trošku kmínu, případně na závěr pár kapek citronu. S chlebem je dobrota,“ vzkázal nadšený houbař z Herálce.