Rychlý nástup, a dost. Stejně jako v minulém domácím duelu s Duklou, i v pátek šli jihlavští fotbalisté v souboji s Baníkem do vedení ve třinácté minutě. Také tentokráte je vedení, byť o minutu později ještě navýšené o druhý zásah, natolik ukolébalo, že z aktivního úvodu zbyl jen herní odvar. Na rozdíl od dobře hrajících Pražanů jsou však Ostravští na jaře ve výrazné krizi a ležérní Vysočinu za to nepotrestali.

Byly to dva nádherné fotbalové momenty, které ve třinácté a čtrnácté minutě nadchly diváky v ochozech i u televizních obrazovek.

Vynikající dlouhá přihrávka na rozběhnutého Harise Harbu, kiks brankáře hostí Pavlenky a následně přesně vyslaný projektil z téměř nulového úhlu. „Dostal jsem balon za obranu, gólman to propustil, míč byl úplně na lajně, ale zkusil jsem to, a naštěstí to tam padlo," popsal jednoduchým způsobem svůj úchvatný zásah Harba. „Takový gól jsem ještě v životě nedal," culil se po zápase.

Rozklížená obrana hostí ještě nevstřebala první úder, a přišel druhý. Na dvaceti metrech dostal hodně volného prostoru Jan Kliment, srovnal si míč na pravačku a Pavlenka marně plachtil vzduchem. „Sedlo mi to přesně na nohu, byl to pěkný gól," byl se svým zásahem spokojený Kliment. „Doufám, že ještě někdy podobný dám."

Obě nádherné branky, které by mohly kandidovat i na branku kola, vyjádřily úvodní převahu jihlavského týmu. Navíc oba krásné momenty nebyly náhodné. „Hned jsem chtěl vystřelit, o ničem jiném jsem nepřemýšlel," prozradil o svém balistickém zázraku Harba. A také jeho mladší spoluhráč pálil cíleně: „Trenér to po nás chce, na tréninku střelbě věnujeme hodně času," uvedl Kliment.

Pod dojmem rychlého vedení však Jihlavští najednou začali hrát zcela jinak. Snažili se držet míč, u řady z nich se vytratil pohyb, Baník se dostával do hry. „S výsledkem jsem spokojený, s hrou už méně. První poločas se ještě dal, ve druhém jsme už asi byli uspokojení. Nebylo to úplně ono," uznal Kliment.

Z ležérního přístupu domácích ale baníkovci nic nevytěžili. Zčásti zásluhou několika zásahů Hanuše, především však vlastní zbrklostí a neuměním. „Měli jsme trošku problémy ve středu hřiště, protože Baník hrál hodně na riziko a měl několik příležitostí, aby nás potrestal," komentoval průběh zápasu trenér Luděk Klusáček. „Naštěstí se to soupeři nepovedlo a v závěru už jsme zápas kontrolovali."

Domácí si ale i přes slabší výkon vypracovali několik dalších příležitostí. A opět u toho byli oba střelci. Kliment pálil z otočky z voleje těsně vedle, Harbovi sebral téměř jistý gól hostující kapitán Frydrych. „Ten centrovaný míč jsem jenom lehce líznul, on byl však blíž bráně a ještě to stačil odhlavičkovat na roh. Byla to dobrá šance," krčil rameny bosenský útočník.

Vysočina přes uvedené výtky nakonec utkání zvládla a po výhře 2:0 se dostala na hranici třiatřiceti bodů.

Pět kol před koncem ligy tak zaostává už jen o čtyři body za svým loňským rekordním ziskem. A znovu potvrdila svoji šanci i na nejlepší konečné umístění ve své prvoligové historii.