Pocítit to mohli třeba někteří brigádníci. Zvýšení minimální mzdy se však projevilo i na povolené výši přivýdělku nezaměstnaných nebo na příplatku za práci ve ztíženém prostředí.

S minimální mzdou se zvýšila též základní hodinová sazba minimální mzdy – ze 48,10 na 50,60 koruny. To mělo dopad například na výdělek brigádníků Kulturních zařízení města Pelhřimova. V červenci si vydělali méně než v srpnu. Hodinová sazba se jim zvedla z 50 korun hned na 54, při měsíčním úvazku by tedy měli zaručenou mzdu 8 900 korun.

„S minimální mzdou se totiž měnily i minimální mzdové tarify pro určité stupně složitosti práce. Brigádníci v kul-turních zařízeních prodávají vstupenky, a přicházejí tak do styku s hotovostí, proto již jejich práce spadá do druhého stupně a dostanou vyšší tarif," sdělil ekonom pelhřimovských kulturních zařízení Luděk Šauer.

Ačkoli se změna netýká kmenových pracovníků, ale jen brigád a pomocných prací, znamená také nárůst nákladů. „Navíc není zvýšení mezd kryté rozpočtem, ten byl totiž schválený již dříve," dodal.

Zvednutí minimální mzdy ovlivnilo mimo jiné maximální možnou částku, kterou si může nezaměstnaný vedený v evidenci úřadu práce měsíčně přivydělat. Její výše je totiž stanovena jako polovina minimální mzdy. Z rovných čtyř tisíc se proto nyní zvedla na 4  250 korun.

Zvýšení je vítáno

„Využívám při hledání práce možnosti přivydělat si a chodím na brigádu. Zvýšení částky proto vítám. I když to není moc, každá koruna je dobrá. Jinak si ale myslím, že se navýšení minimální mzdy o pětistovku obecně výrazněji neprojeví," podotkla Věra Rodová z Humpolce, která je nyní nezaměstnaná.
Za práci ve ztíženém prostředí má také od srpna zaměstnanec nárok na příplatek nejméně 5,06 koruny za hodinu. Ten se totiž počítá jako 10 procent základní hodinové sazby minimální mzdy. Na některých úsecích výroby dostávají příplatek například zaměstnanci Contegu.

„Zvýšení minimální mzdy a  s ní i příplatku se nás ale nijak nedotklo, protože byl již předtím vyšší než stanovené minimum. Konkrétní výši příplatku projednáváme vždy se zaměstnancem," uvedl provozní ředitel Contegu Jiří Poláček.

Očekávané důsledky změny shrnula mluvčí minister-
stva práce a sociálních věcí (MPSV) Štěpánka Filipová. „Zvýšení minimální mzdy pocítí zejména zaměstnanci, kteří jsou odměňováni minimální mzdou, a zaměstnavatelé. Posílí se pracovní příjmy zaměstnanců, jejich koupěschopná poptávka a také motivace k práci. U zaměstnavatelů se sice zvýšení minimální mzdy logicky promítne ve vyšších nákladech, nicméně kompenzací pro ně budou vyšší požadavky například na výrobu a spotřebu jako takovou způsobené vyšší kupní silou obyvatel," řekla mluvčí.

Zvýšení minimální mzdy se podle Filipové pozitivně projeví i ve vyšších příjmech systémů sociálního a zdravotního pojištění.
Podle odhadu MPSV by se příjmy z pojistného na sociální pojištění mohly zvýšit o zhruba 230 milionů korun za rok a příjmy zdravotního pojištění asi o 100 milionů za rok.