Zámek v Lukavci chátrá. Pomoci by ale mohly dotace

Majitel barokního zámku, Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL), proto spojilo síly 
s nájemcem objektu – městysem – a společně se snaží získat finance na opravu z různých dotačních programů. Obvykle však narazí na stejný problém – kulturní památka 
se nenachází v turisticky zajímavé lokalitě.

Objekt zámku je projekčně připraven pro muzeum. Hlavní expozice by se měla týkat dřeva a menší sály by mohly sloužit pro externí vystavovatele. „Zatím jsme nebyli úspěšní, ale to nevadí, nevzdáváme to. V letošním roce jsme například podali žádost do Norských fondů, kde se nehodnotila turistická návštěvnost. Zatím jsme nedostali oficiální vyjádření, ale na Ministerstvu kultury byly zveřejněny projekty, které dotaci získaly, my však mezi nimi nejsme," sdělil starosta Lukavce František Pinkas.

Přetlak žádostí

Starosta dodal, že v tomto případě městys žádal o maximální výši dotace v hodnotě téměř třicet milionů korun. „Alokované (přidělené – poznámka redakce) prostředky ve fondu byly ve výši 470 milionů korun, podáno bylo 
205 projektů, na které se žádalo přibližně 3,5 miliardy korun. Z toho je patrný nepoměr a také pravděpodobnost úspěšnosti takovéto žádosti," podotkl starosta.

Zámek stojí uprostřed parku na okraji Lukavce. Před rokem 1989 objekt sloužil jako zvláštní škola a obec tam měla obřadní síň. Už tehdy zámek volal po větší opravě. Po revoluci byl vrácen původním majitelům – rodině Prylů, a to včetně zámeckého parku, statku a dalších restitučních nároků.

„Když DDL v roce 1992 požádalo rodinu Prylů o prodej statku, který k zámku patřil, došlo ze strany Prylů k podmíněnému prodeji statku 
i zámku s přilehlým parkem. Bylo to prozíravé, protože jen finančně silný vlastník má šanci opravu realizovat. Nový vlastník provedl revitalizaci parku včetně odbahnění všech rybníků. Na budově zámku byla vyměněna kompletně celá střešní krytina, začalo se svépomocí s vnitřními opravami, které byly 
v důsledku finanční krize 
v roce 2008 přerušeny. Od té doby tam k žádným dalším opravám nedošlo," zavzpomínal na minulost František Pinkas.

Vzhledem k tomu, že městys měl a má zájem o to, aby kulturní památka byla opravena a zachována, uzavřel s DDL 
v roce 2009 smlouvu o dlouhodobém pronájmu zámku, a to na rovných dvacet let.

Poté se rozběhly naplno práce – byla zpracována projektová dokumentace, které předcházely restaurátorské 
a archeologické posudky. 
O první dotaci do regionálního operačního programu ROP Jihovýchod městys požádal ještě ten samý rok.
„Nebyli jsme úspěšní, skončili jsme druzí pod čarou. Flintu do žita rozhodně neházíme. Projekt je připravený, stavební povolení platné, jakmile se objeví nová dotační výzva, budeme to znovu zkoušet," zdůraznil starosta s tím, že si přejí, aby se zámek opravil.

„Jedinou vadou na kráse je, že pokud se zámek opraví, tak se s velkou pravděpodobností bude doplácet na jeho provoz, protože turistický ruch tu není takový, aby si na sebe vydělal. Na druhou stranu by zde vznikla nová pracovní místa. Škoda, že se nepodporují projekty typu hospicové péče, kde je větší potřeba pracovních míst a doprovodných služeb. Přispělo by to ke stabilizaci vylidňování venkovských sídel," uzavřel František Pinkas.