Žně nabraly mnohem rychlejší tempo než před rokem, kdy se kvůli dešťům protáhly až do poloviny září. V republikovém porovnání je letošní úroda obilí na Vysočině slabší, hektarový výnos 5,55 tuny zaostal za průměrem v Česku o půl tuny. Dobrá je kvalita obilí. Informoval o tom Vlastimil Vaněk z Okresní agrární komory v Jihlavě.

„Vzhledem k tomu suchu jsou výnosy nad očekávání," uvedl Vaněk. Letošní žně byly podle něj kromě rychlého průběhu výjimečné i v tom, že zemědělské podniky nemusely obilí dosoušet. „Což by pro ně bylo zatěžující kvůli zvyšování nákladů," řekl. Kvalita obilí je lepší než loni, kdy ho sice v kraji bylo sklizeno více, ale uškodilo mu deštivé počasí.

Obiloviny letos na Vysočině rostly na 134 248 hektarech polí. Sklizeno z nich bylo dohromady 745 478 tun obilí. Nejvíc se urodilo ozimé pšenice, která zabírala polovinu obilných polí v kraji. Z hektaru zemědělci odváželi v průměru 6,12 tuny, celkem se ozimé pšenice na Vysočině sklidilo přes 420 tisíc tun. Více než pět tun z hektaru bylo ozimého ječmene (5,53 tuny), žita (5,32 tuny) a triticale (žito křížené s pšenicí, 5,43 tuny). Nejslabší výnos měla jarní pšenice, jíž se na hektaru v průměru urodilo jen 3,78 tuny.

Výnos 3,5 tuny

Z pěti okresů Vysočiny dosáhli nejlepších výnosů pěstitelé na Pelhřimovsku a na Havlíčkobrodsku, kteří z hektaru odvezli bezmála šest tun obilí. Na Jihlavsku činil průměrný hektarový výnos 5,9 tuny. Naopak v okrese Žďár nad Sázavou se z hektaru v průměru sklidilo jen 4,73 tuny obilí. Zemědělské podniky na Třebíčsku, které pěstují nejvíc obilovin na Vysočině, letos vykázaly průměrný výnos 5,31 tuny z jednoho hektaru.

Řepky olejné bylo letos na Vysočině sklizeno 131 341 tun, rostla na 37 550 hektarech polí. Dosažený výnos 3,5 tuny z hektaru zaostal za průměrem v České republiky pouze o čtyři desetiny.

Věra Stejskalová