Tak dnes podnikatelé s prosperujícím byznysem hovoří o svých začátcích. A zdá se, že na jeden takový zpočátku bláznivý nápad přišla i mladá máma z Jihlavy Monika Zachrlová. Je tomu jen pár dní, kdy její takzvané znovuplnitelné kapsičky získaly potřebný certifikát Evropské unie a dostaly se tak oficiálně na trh. Jde o uzavíratelné pytlíky na přesnídávky, kaše, jogurty či pudinky, které ale po použití nevyhodíte, ale umyjete a naplníte znovu.

Jak to bylo na začátku? Kde se zrodil nápad vyrobit si vlastní znovuplnitelné kapsičky?
Myšlenka přišla, když bylo našemu malému synkovi pár měsíců a začal jíst příkrmy. Líbila se mi varianta kapsiček, které se běžně koupí v obchodě nebo drogerii s sebou na cesty a v nich je přesnídávka. Žádná lžička, žádný nepořádek. Ale nikde jsem nenašla, že by byla kapsička, která jde umýt a opakovaně použít. Jednorázová kvalitní svačina do ruky vyjde na zhruba dvacet korun. Kamarádky, co mají děti, mi říkaly, že je zkoušejí umýt, nebo že používají plastové lahve se sáním, zkrátka různé domácí zlepšováky. A tehdy jsem si říkala, na trhu je velká díra… (smích) To je asi rok nazpátek.

Proč vás napadlo, že si vyrobíte kapsičky vlastní a posléze to, že byste je mohla prodávat?
Nápad se rodil velice nenápadně. Nikde jsem kapsičku v Česku nenašla. Potom přijela kamarádka, která žije v Americe, a říkala, že něco podobného tam mají. Začala jsem pátrat na zahraničních e-shopech. Vzala jsem tehdy více kusů, aby se nákup vůbec vyplatil, a podělily jsme se s kamarádkami. Všechny z nich byly nadšené a nic podobného neznaly. A asi tehdy mě napadlo, že mít vlastní kapsičky by bylo vlastně super.

Co jste si všechno musela zjistit? Oslovila jste někoho, kdo vám kapsičky vyrábí? Byly začátky složité?
Představovala jsem si to dost naivně. Objednám, investuji, koupím a je to. Za vším jsou ale stovky hodin práce a desítky strávených nocí. O kapsičkách se mi i zdálo a manžel už při vyslovení toho slova protáčel oči… (smích) Šlo o to, vybrat firmu, která kapsičky vyrobí a má potřebné dokumenty, vše s nimi domluvit, zamyslet se nad designem kapsiček, nad grafickým zpracováním, jejich velikostí. Potom jak je dopravit do České republiky, proclít, kde udělat potřebné zkoušky dle všech norem a tak dále. Navíc komunikace s Číňany je občas dost vtipná a to nemluvím o časovém posunu. Když vstáváte, mají odpoledne. Ale pracují i o víkendech, což je skvělé. Právě o víkendových nocích jsem vyřešila spoustu věcí. (úsměv)

Z čeho je kapsička vlastně tvořená a na jakém principu funguje?
Kapsička je znovuplnitelný plastový obal, do kterého se vejde 140 mililitrů pokrmu, tedy asi klasická přesnídávka nebo jogurt. Naplníte ji, čím chcete – domácím rozmixovaným ovocem, krémovou polévkou nebo jogurtem. Jednoduše se vymyje, protože jedna strana je na zapínání dvou zipů. Lze ji mýt i v myčce, nebo kartáčkem na lahve. Díky dvěma zipům pokrm neproteče. Pro dítě tak máte stravu třeba na výlet nebo procházku, nemusíte s sebou brát lžičku. Víte, co dítě jí a ušetříte.

Vaše kapsičky nedávno získaly certifikát, jaký?
Výrobek, který je určen pro děti a navíc styk s potravinami, musí splňovat parametry Evropské unie. V Číně jsem si vybrala výrobce, který vyrábí obaly pro nadnárodní firmy po celém světě, takže jsem věřila tomu, že budou kapsičky nezávadné. Ale dokument, který je potřeba v Unii, samozřejmě neměli. Ten vám nedá žádný čínský výrobce. Proto jsem je nechala otestovat v laboratoři Evropské unie. Tam strávily čtyři týdny, kde je testovali. Uspěly, takže splňují požadavky Evropské unie.

Kolik kapsička stojí?
Kapsička je za pětasedmdesát korun za kus. Lze ji pořídit přes internet nebo Facebook. Ode dneška se také prodává v prvním kamenném obchodě.

Co je pro vás hlavní motivací pro prodej kapsiček?
Je to pro mě hlavně zábava. Ta věc je super a věřím jí. Sama ji téměř denně používám, kamarádky jsou z kapsiček také nadšené. Dokonce je milují i děti, které už chodí do školy. Najednou mají na svačinu čas – sníst banán je nuda, ale v rozmixované smoothie formě je to už zábava. Navíc má kapsička pro mě osobně i hlubší smysl. Malba je od dcery jedné mojí kamarádky a je na ní náš synek. Takže je možná jediné dítě na světě, které má vlastní kapsičku. (smích) Kromě kapsičky jsem během prvních pár měsíců života našeho synka vymyslela ještě víc zlepšováků, zatím bohužel bez realizace. Třeba jezdicí pás pro kočárek. Člověk by si ho dal na zahradu, zapnul, pás by simuloval jízdu venku a vyčerpaný rodič si dal třeba kafe. Myslím, že by to dost lidí ocenilo. (úsměv)