A právě pro srnčí zvěř je mrazivá zima s větším množstvím sněhu nejnebezpečnější. „Drží se teď víc ve skupinách než jindy a moc se nevzdaluje od krmelců. Když jsem šel k jednomu s krmením, tak tam byla vidět vyležená místa. Zvířata nikam moc nechodí," podotkl jednatel Okresního mysliveckého spolku v Třebíči Josef Venhoda. „Kdybychom tam nosili krmení každý druhý den, tak je to pořád prázdné. Takový má teď zvěř hlad," upozornil.

Myslivci nosí do krmelců pestrou stravu. Kromě sena například cukrovou řepu a dále ječmen nebo oves. „Pšenice se nedoporučuje, já ji nedávám vůbec, i když se říká, že ta potravinářská nemá tolik lepku jako krmná. Ale stejně ji raději nepoužívám. Zvěři by moc neprospěla," mínil Josef Venhoda.

I když myslivci vydatně přikrmují, srnčí zvěř má potravy nedostatek. Nejvíce ji lákají pole s řepkou olejkou. Ta je však nejen návyková, ale také může způsobit oslepnutí. „Zvěř se k ní s velkou námahou dostane a když ano, tak to není ideální. I proto musíme s myslivci přikrmovat, aby řepky nesežrala příliš," vysvětlil jednatel třebíčského okresního mysliveckého spolku.

Zátěží pro zvěř však není pouze tuhá zima, ale také psi bez dozoru. „Apelujeme na jejich majitele, aby je nenechávali volně pobíhat a pronásledovat zvěř," zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Třebíči Pavel Vosátka.

Zvěři totiž při útěku hrozí přehřátí, následně pro-chladnutí, zápal plic a něk-dy i smrt. „Velmi důležité je zajištění dostatečného klidu, aby zvěř netrpěla stresem," dodal vedoucí městského oddělení státní správy lesů a myslivosti Ivan Jupa. Zvěř mohou vylekat třeba i běžkaři, kteří se nyní kromě cest vydávají i do jindy méně frekventovaných míst, kde je srnčí nečeká. Pokud mají navolno psa, riziko stresu a pocit nebezpečí se pro zvěř zvyšuje.