Co může dělat člověk, kterému je diagnostikována Alzheimerova choroba?
Lidé se diagnózu dozvídají v různých stádiích nemoci a obecně relativně pozdě. I pro ty, kteří se diagnózu dozví i relativně včas, toho zatím neděláme dost. Včasná a správná diagnóza je nepochybně nesmírně důležitá a spousta úsilí se zaměřuje právě tímto směrem. Bohužel se často stává, že sdělením diagnózy proces končí, přitom teprve tady má začínat. Lidé často ani na těch nejšpičkovějších pracovištích nedostanou komplexní podporu. Nedozví se všechny informace o možnostech, službách, příspěvcích a podobně.

V boji s Alzheimerovou chorobou se nabízí nová zbraň, vědci ji však zatím ještě zkoumají
S léčbou Alzheimera by mohl pomoci hormon lásky, naznačuje nový experiment

Jak bychom měli zajistit zmiňovanou komplexní podporu?
Podle mě je velmi důležitá post diagnostická podpora. O tomto tématu se ve světe hodně mluví a považuje se za nesmírně důležité. Diagnostikovat je klíčové, ale nesmíme lidi nechat jen tak ve vzduchu. Jak říkali kolegové na jednom setkání – když lékaři sdělí těžkou diagnózu, ukáže se lidem cesta a možnosti, zatímco pacientům s demencí se ukáží spíš dveře a kontrola za tři měsíce.

Existují způsoby, jak situaci změnit?
Určitě je potřeba zmiňovaná post diagnostická podpora, ale zároveň i podpora v rámci diagnózy. Aby se lidé necítili sami. Nesmí jim nepřipadat, že jsou jen předmětem nějakého diagnostického postupu, ale někdo o ně musí mít zájem a pomáhat jim. Měla by tam být kontinuita.

Co ještě můžeme pro lidi s Alzheimerovou chorobou zlepšit?
Tím se v Česku do značné míry zabývá „Plán Alzheimer“. Ten by se měnil změnit v tom, že by neměl být už potřetí jenom napsaný na papíře, ale měl by se nějakým způsobem realizovat. Jsou v něm rozumná opatření, nad kterými seděla spousta rozumných a zkušených hlav. A na co si lidé nejvíce stěžují, je nedostatečná koordinace služeb, nehledě na jejich existenci a dostupnost. Není nikdo, kdo jim pomůže, poradí. Musí se sami pídit za informacemi a službami.

Ředitelka Penta Hospitals Barbora Vaculíková.
Barbora Vaculíková: Na možnou druhou vlnu koronaviru jsou nemocnice připravené

Jsou možnosti, jak si mohou lidé s Alzheimerovou chorobou pomoci sami?
Velmi důležitá je kognitivní stimulace a může to být cokoliv, třeba zpívání, tancování… Ukazuje se, že se tím zlepší kvalita života, ale bohužel to pořád člověka nemůže vyléčit. Zatím neexistuje lék, který by zastavil postup nemoci. A je fakt ale, že právě preventivní opatření mají největší smysl.

A nějaká konkrétní?
Má smysl lidem říkat, že mají cvičit, stravovat se zdravě, mít dost sociálních kontaktů a celkově odstranit všechny rizikové faktory. Nedávno vydaná studie psychiatričky Gill Livingstonové ukazuje, že třeba i zhoršení sluchu je rizikem. Samozřejmě kouření, nadměrné pití alkoholu a další faktory, které známe z kardiovaskulární prevence. Velmi důležité jsou také psychosociální aspekty. Nejlepší podporou dobrého stárnutí včetně stárnutí bez demence, je duševní pohoda a sociální aktivity.