Dejte pozor, čím na sebe svítíte. Špatné světlo může deprese ze tmy zhoršit

Řekli byste, že stačí rozsvítit lustr, lampičky, případně nakoupit spoustu svíček a dlouhé noci zvládnete. Někdo možná ano, každopádně většině z nás se už od prosince stýská po slunci a od ledna odpočítáváme týdny směřující k jaru, protože nám v té tmě prostě nějak není dobře. Náš organismus totiž rozlišuje, zda jsme vystaveni slunečnímu svitu nebo umělému osvětlení.

Denní světlo má na naše tělo i psychiku blahodárné účinky. Pokud ale celé dny sedíme v místnostech pod umělým světlem žárovek nebo zářivek, odrazí se to na našem zdraví. Nejčastějšími příznaky pak bývají únava, bolest a pálení očí, stres a bolesti hlavy.

Zpátky do Afriky?

„Podle teorie nazvané ‚Out of Africa Theory‘ není pro lidstvo severní zeměpisná šířka přirozeným místem k životu, vzhledem k tomu, že po většinu doby své existence žili naši předkové rodu homo sapiens v Africe,“ říká MUDr. Michaela Vančatová, rehabilitační lékařka, která se v medicíně specializuje na celostní přístup.

Světelného smogu přibývá. Nepřeje romantice ani zdraví, varuje odborník

„Podle této teorie k prvnímu doložitelnému výskytu předků člověka na území Afriky došlo už před 1,8 miliony let, zatímco ve střední Evropě se první lidé objevili až před 45 tisíci lety a ve Skandinávii teprve před 25 tisíci lety,“ vysvětluje.

O vlivu světla na kvalitu našeho života s Hynkem Medřickým:

Proto nejsou lidé na chybění světla v zimních měsících dostatečně adaptováni. Za své hovoří i výskyt sebevražd v rámci Evropy, kdy v severských zemích lidé páchají sebevraždy čtyři až pětkrát častěji než v zemích jižních.

Zmatek v těle

K naší duševní pohodě určitě nepřispívá celková změna životního stylu. Naši předci byly se střídáním ročních období a různou délkou dne a noci tak nějak smířeni. Jenže v roce 1877 bylo ve Francii rozsvíceno první pouliční osvětlení, následně pak roku 1882 byla otevřena první elektrárna. A tak začal masový rozvoj výstavby pouličního osvětlení a svět pomalu ale jistě zaléval takzvaný světelný smog.

„Kdo si dnes umí představit čtení knihy u svíčky nebo uléhání do postele krátce po nástupu tmy? Díky nástupu průmyslu, vzniku žárovky a jiným ohromným a jistě velmi významným objevům však nastal v našem těle velký zmatek,“ vysvětluje Zuzana Klofandová, která vystudovala obor výživy, tréninku a wellness na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. 

Denní světlo má velký vliv na mozek. Nová studie může tuto záhadu vysvětlit

Proč vzniká v těle zmatek? Náš organismus je totiž řízen vnitřními biologickými hodinami sídlícími v mozku, konkrétně v hypothalamu, a právě tyto hodiny nastavují náš cirkadiánní, neboli zhruba denní rytmus. A co tento rytmus vlastně seřizuje?

„Jako naše hodinky seřizují zkušení hodináři, na naše tělo mají největší vliv primárně tři věci - působení světla a jeho barva, načasování stravy, do jisté míry i její složení, a v neposlední řadě náš spánek - kdy usínáme, v kolik vstáváme a jak je spánek kvalitní,“ vysvětluje wellness specialistka.

A radí, ať v zájmu svého zdraví začněme respektovat důležitost a funkci tmy. Když nebudeme respektovat okolní vlivy a rytmy a budeme snažit zimním potřebám těla navzdory být dlouho vzhůru, způsobíme si nedostatek spánku. Spánková deprivace zapříčiní, že budeme mít větší hlad a chutě na sladké a pocit sytosti se bude dostavovat velmi pozdě.

Experiment v NASA přinesl terapii červeným světlem. Zlepší psychiku i spánek

„Když jsme nevyspalí, přejídáme se, nejsme schopni budovat svalovou hmotu nebo naopak redukovat tu tukovou, jsme velmi unavení, nesoustředění. Teď je ve společnosti dost rozšířený příznak, kterému se říká brain fog, mozková mlha. Nekvalitní spánek se také projevuje na hladinách našich stresových hormonů, které rozhodně neurovnává vyšší spotřeba kávy a nadbytek kofeinu. Mnoho vypité kávy tento stav ještě umocňuje,“ vysvětluje Zuzana Klofandová

Vraťte cirkadiánní rytmus do normy

Pro lepší zvládání zimního času je podle odbornice dobré pracovat s načasováním, kdy se člověk vystavuje modrému světlu. Také je třeba zlepšit pravidelnost stravy. Pro uspořádání cirkadiánního rytmu je mnohem důležitější, kdy jíme, než co jíme.

„Když je na podzim a v zimě tma již kolem 17 hodin, zkuste přiblížit čas večeře k této době. Minimálně hodinu před spánkem se vyhněte působení modrého světla a jděte dříve spát. Respektujte rytmus dne a noci a nastavte si ranní a večerní rituály. To má tělo moc rádo,“ radí wellness specialistka.

Vědci varují před typem žárovky, která vyzařuje modré světlo. Je nebezpečná

„V zimě se zkuste namísto otočením kohoutku u topení více vystavovat chladu, v létě se se naopak učte adaptovat na horko. Naše tělo potřebuje vystupovat z komfortní zóny, pokud to nebudeme respektovat, vyvedeme ho z rovnováhy. Zkuste výše uvedená doporučení co nejvíce zařadit do svých každodenních životů a brzy uvidíte, jak moc dokáže být váš organismus flexibilní a odolný.“

Sedm barev přirozeného světla

„Vliv na naše zdraví má nejen samotné zkrácení světelné části dne v zimě, ale také nutnost používat ve večerních hodinách umělý zdroj světla, často formou LED osvětlení, které samo o sobě narušuje usínání a spánek, protože snižuje produkci nočního hormonu melatoninu. Ten má vliv mimo jiné na krevní oběh, imunitu, psychiku či dokonce na stárnutí. Právě nedostatek melatoninu je jednou z příčin nespavosti,“ vysvětluje doktorka Vančátová.

PODCAST: Démona tiší hlasem. Film Tmání představuje deprese veřejnosti

Umělé osvětlení z běžných zářivek či žárovek neposkytuje tělu celou délku barevného spektra světla, potřebnou pro správné fungování. Denní světlo v sobě zahrnuje sedm barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné, navíc je často tvořeno pouze ze tří barev – žluté, oranžové a červené.

„Ty mají při dlouhodobém působení vliv především na naši psychiku. Jsme častěji podráždění, ve stresu a pod neustálým tlakem. Řešením není ani LED osvětlení s převahou modrého světla, které má negativní vliv především na náš zrak.“ říká Jakub Brandalík ze společnosti Lightway.