„V průběhu šestinedělí jsem opravdu trpěla. Nikdy jsem migrény neměla, proto měla moje mamka strach a donutila mě jít na neurologii. Tam vše vypadalo v pořádku, ale kvůli malé odchylce mě neurolog pro jistotu poslal na magnetickou rezonanci. Cítila jsem se dobře, mezi prvním vyšetřením a magnetickou rezonancí uběhlo několik měsíců, kdy už jsem žádné migrény neměla, tak jsem na to skoro zapomněla,“ začíná své vyprávění.

Jenže na magnetické rezonanci už bylo všechno jasné. "Ani mě nechtěli pustit domů. Měla jsem rovnou zůstat na lůžkovém oddělení a počkat na převoz do Prahy, kde jsem měla jít na operaci. Řekli mi: ‚Máte nádor na mozku.‘ A já na to: ‚Aha, dobře, tak já teď pojedu domů, něco si zařídím a přijedu později, až se mi to bude hodit.‘ Vůbec mi nedocházelo, že to je velmi vážné,“ říká Ivana.

„Došlo mi to až ve chvíli, kdy se mě doktor zeptal, jestli jsem viděla snímek z rezonance, a ukázal mi, jak můj mozek vypadá. Více jak čtvrtinu zabíral nádor. Až tehdy jsem ztratila důvěru sednout si za volant a někam jet a zůstala jsem tam. Na operaci jsem nicméně šla až za měsíc, čekalo se, dokud se nezastaví kojení, protože hormony ovlivňují i mozek,“ vypráví.

Nádor se vrátil

„Po operaci to bylo těžké, ale věděla jsem, že nádor je venku a nebyl zhoubný, což byla dobrá zpráva. Navíc jsem brala antidepresiva, díky kterým jsem měla zjitřené všechny smysly, například jsem perfektně slyšela. Z osmého patra jsem slyšela, o čem se baví kolemjdoucí dole na chodníku. Taky jsem skvěle rozuměla cizím jazykům. Pustila jsem si nějakou písničku v angličtině nebo francouzštině a najednou jsem rozuměla každému slovu a říkala jsem si ‚aha, tak to mi ten nádor určitě utlačoval nějakou oblast, která ovládá jazyky‘. Ale nezůstalo mi to, mozkové vzruchy se uklidnily, když jsem antidepresiva vysadila. Velké problémy jsem měla taky s pamětí, několik měsíců jsem si skoro nic nepamatovala, nedokázala jsem spočítat peníze a s krátkodobou pamětí někdy bojuji dodnes,“ popisuje potíže, které ji potkaly.

„Když dceři byly dva roky a já zatoužila po dalším dítěti, přišly nové výsledky z magnetické rezonance. Po roce a půl se nádor vrátil a tentokrát už byl zhoubný, takže následovala další operace, chemoterapie a ozařování. Během té doby už jsem ale psala knížku, která mi taky pomohla a před pár měsíci jsem ji vydala. Pojmenovala jsem ji Díra v hlavě. Myslela jsem si totiž, že až nádor vyoperují, mozek se nějak zpětně vytvaruje a budu ho mít jako všichni ostatní. Ale ne. Já tam tu díru mám, proto se tak jmenuje i knížka. Nemoc mi ukázala novou cestu a já už teď vím, že je zásadní, že jsem zůstala naživu, že tu můžu být s dcerou, že vidím a slyším, můžu mluvit,“ uzavírá Ivana.

Názor odborníka: MUDr. Jan Klener (primář Neurochirurgie, Nemocnice Na Homolce)

Případ Ivany Sedláčkové byl od počátku specifický v několika směrech. Nádor byl velikostí velmi rozsáhlý. Pacientka přitom neměla výrazné symptomy, které by nádor predikovaly. Obvykle nálezům předchází bolesti hlavy, poruchy vidění či rovnováhy. Ivana pouze prodělala několik migrén v období šestinedělí. Míváme pacientky s nádorem, který se projeví krátce po porodu. Přestože se jako lékař snažím zůstat emocionálně nezaujatý, pochopitelně je toto načasování o něco citlivější.

Z chirurgického hlediska se jednalo o případ střední obtížnosti, tedy ani úplně jednoduchý, ani extrémně složitý, nádor byl umístěn v temenním a týlním laloku dominantní – tedy pro praváka důležitější – hemisféry, ale dosahoval k povrchu. Z Ivany jsem necítil strach ze zákroku, ale silné odhodlání. Nepoložila otázku ‚kolik let života mi zbývá‘, ale za kolik dní po operaci budu moct jít domů.

Z naší zkušenosti vyplývá, že s optimisticky naladěnými pacienty se lépe pracuje, jejich uzdravení je rychlejší a je možné, že i recidiva onemocnění je méně pravděpodobná. Gliom je typ nádoru, pro který je recidiva relativně častá. V případě recidivy mají lepší prognózu pacienti, kteří mají primární nález nezhoubný a až sekundární nález zhoubný. Nádor není tak agresivní a tělo v těchto případech lépe reaguje na léčbu. Což je i tento případ.

Informace o nemoci

Nejčastějším typem nádoru mozku je tzv. gliom. Nádory mozku se dělí na málo a velice agresivní. Málo agresivní gliomy rostou pomalu i několik let a prorůstají do zdravé mozkové tkáně, proto bývá obtížné je během operace odstranit úplně.

Nádory mozku v číslech
Během roku je v Česku diagnostikováno okolo 800 nových případů nádorů mozku. Padesát procent primárních mozkových nádorů jsou gliomy, které se tvoří z vlastní mozkové tkáně. Asi dvě třetiny všech mozkových nádorů tvoří metastázy vzniklé z jiného primárního nádoru. Nejčastěji se vyskytuje u dětí do 5 let a dospělých po 60. roku věku.

Agresivní formy nádoru mohou vzniknout z těch méně agresivních, stejně tak i ze zdravé mozkové tkáně. Rostou rychle, během týdnů až měsíců, a častěji postihují starší osoby nad 50 let. Agresivní nádory mozku jsou většinou nevyléčitelné.

Pokud se nádor vrátí, často se již jedná o velmi agresivní typ, glioblastom, nejzhoubnější mozkový nádor. Průměrná doba přežití léčených pacientů s agresivním nádorem je jeden rok. Mezi hlavní příznaky patří bolest hlavy, zvracení, změna chování, epileptické záchvaty či poruchy vědomí.

Recept: Pečené kuře s krémovými žampiony a dušeným pórkem

Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 100 g anglické slaniny, 250 g žampionů, 6 kuřecích stehen, 350 ml drůbežího vývaru, 250 ml smetany ke šlehání, máslo, sůl, pepř, pórek

Postup:  Předehřejte troubu na 220 °C. Kuřecí stehna osolte a opepřete, můžete použít i nějaké své oblíbené koření. Do pekáčku vložte nakrájenou slaninu, na ni položte maso kůží dolů, pokapejte rozpuštěným máslem a pekáček zakryjte alobalem. Pečte přibližně 30 minut.

Na pánvi rozpalte 1 lžíci oleje a zlehka osmahněte nakrájené žampiony.  Poté maso v troubě přelijte vývarem a nasypejte do pekáčku žampiony. Kuřecí stehna obraťte, díky čemuž se žampiony dostanou i pod ně. Pečte dalších 15 minut dozlatova, v případě potřeby podlévejte vývarem.

Mezitím zbývající olej rozehřejte na pánvi na středně vysokou teplotu. Přidejte nakrájený pórek (krájejte podélně delší kusy) a vařte, dokud nezezlátne. Poté přilejte horkou vodu, zakryjte pokličkou a povařte přibližně 15 minut.

Maso vyndejte z pekáče a zbylou šťávu dejte na sporák, přilijte smetanu a společně povařte 5 minut, než trochu zhoustne. Poté do pekáče opět maso vraťte a případně dosolte. Nandejte na talíř, přidejte podušený pórek a podávejte například s rýží.

Tipy pro zdraví
Nádory patří k civilizačním onemocněním a jejich nárůst souvisí s růstem blahobytu a stravováním. Roste počet lidí, které trápí obezita, což je významný rizikový faktor celé řady nádorových onemocnění. Víte, že ve Středozemí mají výskyt rakoviny téměř o polovinu nižší než u nás? A na čem si pochutnávají Italové, Řekové nebo Španělé? Zásadní je zelenina, ryby, sýry, kvalitní olivový olej, celozrnné pečivo. Středomořská strava je navíc podle vědců velmi prospěšná pro správnou činnost mozku. Do svého jídelníčku tak zařaďte celozrnné pečivě a dvě porce zeleniny, přičemž nezapomínejte na listovou zeleninu a taky ořechy.