„Musím přiznat, že mě překvapilo, že byl pan Zelenka přítomen všem jednáním a dokázal se podívat do očí pozůstalým i kolegům. Když jsem ho viděla 19. ledna, kdy se rozhodovalo o jeho setrvání ve vazbě, byl v tak špatném stavu, že jsem počítala s tím, že bude přítomen první den a dost,“ svěřila se s pocity žalobkyně Lenka Faltusová.

Ta považuje Zelenku za velmi inteligentního člověka, který je plně zodpovědný za své činy. Při procesu občas dávala najevo emoce nesouhlasným pokyvováním hlavy či úsměvem.

Kreslíř si nechal vyplácet honorář

Faltusová byla jedna z těch, kteří dostali od obhájce Zelenky Jana Herouta kresbu, kterou nakreslil v soudní síni.

„Seděla sice daleko, ale zvládl jsem její portrét s vypětím všech sil,“ popsal Herout. Jeho tužce neušly další osoby ze soudní síně. V sále měl konkurenci v osobě středoškolského učitele Pavla Trnky. Toho si najala televize Prima.

Kreslíř zpočátku odmítal nechat vyfotografovat kresby jiným novinářům a přímo na chodbě si od redaktorů Primy nechal vyplácet tučný honorář.

Obhájce Jan Herout se rád chlubil svými dílčími úspěchy. Například když jednomu z lékařů položil otázku, zda mají na oddělení ARO i jiné léky, které mohou rychleji zabít člověka, než heparin. Na tuto otázku dostal kladnou odpověď a snažil se tím dokázat, že kdyby byl Zelenka úkladný vrah, tak vraždí právě tímto lékem.

„Viděl jste tu skvělou práci advokáta. Myslím, že už jsem dokázal, že můj klient není bestiální vrah,“ vyhrkl ze sebe Herout, když opouštěl soudní síň s rozpaženýma rukama.

Zelenka většinu času seděl v naprosto nehybné poloze. Hlavu měl sklopenou a díval se do země. Kromě toho, že se omluvil pozůstalým, za celých pět dní položil pouze tři otázky. Všechny směřovaly na primáře Pavla Longina. Zelenka chtěl vědět, jak primář sestavil seznam obětí, které měl mít na svědomí, na základě jakých důkazů zjistil, že píchá heparin právě on, a jestli na seznam obětí nebyly skryty i případy, za které mohou sami lékaři.

Primář odešel zadním vchodem

Primář si k soudu přivedl tiskovou mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petru Černo a pověřil jí komunikací s novináři. Sám odmítl se zástupci komunikovat. Když na něj mířily kamery a reportéři mu strkali mikrofony k obličeji, bez mrknutí oka a jediného slova odešel. Po úterní výpovědi u soudu se dokonce nechal odvést zadním vchodem.

Otec obžalovaného Bohumil Zelenka sledoval proces celý týden. Seděl v první lavici úplně u stěny a dělal si poznámky. Sledoval i to, co napíší novináři, a když se mu něco nelíbilo, uměl to dát najevo.

„Pane redaktore, slyšel jste, že by v soudní síni padl takový nesmysl, co jste napsal?“ zvýšil například hlas na redaktora celostátního deníku. On i obhájce si dobírali také bulvární média, která z případu podle nich dělají bramboračku.

Zelenka starší měl po každém hlavním líčení možnost na pět minut promluvit se svým synem.

„Většinou jsme mluvili o organizačních věcech. V pátek se mě Petr ptal, jestli jsme všichni z rodiny živí,“ řekl Bohumil Zelenka. Tomu někdo z veřejnosti na první hlavní líčení přinesl kus provazu, aby se prý mohl jít oběsit. „Já bych mu dala mluvit s tátou. Zabil nám maminku, s kterou už nikdy nepromluvím, tak proč on může mluvit se svými,“ rozčílila se Lenka Šimůnková.

Každý den začínalo přelíčení v devět hodin ráno. Od jedenácti hodin byla polední přestávka a pokračovalo se opět v jednu odpoledne. Polední přestávku trávil každý jinak. Například soudce si zašel mezi jednáním na dvě piva.

Jedním z nejočekávanějších momentů celého procesu byla výpověď samotného Petra Zelenky. Ta ale například nepřinesla odpověď na to, jakým způsobem pacientům heparin píchal. Přiznal sice, že si pamatuje, že ho píchl pěti pacientům, ale ve své výpovědi nepopsal, jak to konkrétně udělal. Bohužel se ho na to nezeptal soudce ani žalobkyně.

„To je přece všeobecně jasné, injekční stříkačkou,“ řekla státní zástupkyně Lenka Faltusová a divila se, že to není někomu jasné. Bohužel to není vůbec jasné ani po pětidenním soudním maratonu.