Církvi už zde byly vydány pozemky o rozloze asi 27 tisíc metrů čtverečních, část velká asi 130 metrů čtverečních, na které hospodaří ČHMÚ, však chybí. Spor obou institucí začal řešit Krajský soud v Hradci Králové, a i když jej musel odročit, zdá se, že jeho vývoj nabral nečekaný směr.

„Výměr je nevýznamný a hodnota asi nebude příliš astronomická," zhodnotil pozemek soudce Jan Fifka. Jenže jak pro farnost, tak pro meteorology je tento kousek půdy důležitý. Zatímco pro farnost by přiznání pozemku bylo důležitým vodítkem pro další podobné spory, ČHMÚ poukazuje na to, že přibyslavská meteorologická stanice tam hluboko pod zem umístila půdní teploměry, jejichž přemístění by narušilo měření. „My jsme jednoznačně prokázali, že tato část je užívaná. Jsou tam přístroje, které jsou propojeny s centrálou," uvedla právní zástupkyně ČHMÚ.

Naopak žalující strana nejdříve argumentovala tím, že pozemek není k provozu hydrometeorologické stanice nezbytně nutný, a pak připomněla rozhodnutí Nejvyššího soudu zabývající se funkční souvislostí mezi stavbou a pozemkem, který nemůže být restitučně vydán, a hovořící o „neúměrném zvýhodnění vlastníka stavby". Nakonec právník Stanislav Hykyš soudu sdělil, že meteorologická stanice leží na půdě, která původně nebyla církevní. „Můj výklad je takový, že v takovém případě nelze vidět překážku pro vydání sousedního pozemku," řekl.
Právě poslední argument však na soud zapůsobil. Soudce naznačil, že původně počítal spíše s možností, že by pozemek církvi nevydal, teď by se však situace mohla změnit.

Jednání bylo odročeno na neurčito. ČHMÚ musí do příště doložit, že teploměry byly na pozemku umístěny před rokem 2013, kdy nabyl účinnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Hranice sporného pozemku také přezkoumá geodet.

„Čím menší kousek půdy, tím složitější rozhodování," konstatoval na závěr soudce Jan Fifka.

(vit)