Starosta Chotěboře Tomáš Škaryd přiznal, že se mu ulevilo. „Od začátku jsme kauzu považovali za bizarní. Je také pravda, že mi to udělalo mnoho vrásek na čele, ale snažil jsem se tomu tolik nepoddávat a věnovat se práci pro město,“ svěřil se se svými pocity.

Oba muži čelili obvinění z trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti. Za to jim hrozily až tři roky vězení. Problémem se podle policie stalo úsekové měření v Chotěboři a nedaleké obci Dobkov. Policie se domnívala, že vedení radnice uzavřelo s firmou, která jim zařízení pronajala, pro město nevýhodnou smlouvu, čímž měla tamní kasa přijít o miliony korun. Podle informací Deníku to mělo být nejprve zhruba sedm milionů korun, později už jen něco přes dva miliony.

Důvody zastavení trestního stíhání jsou zatím nejasné. Krajské státní zastupitelství k tomu žádné podrobnosti nesdělilo a mlčí i v Havlíčkově Brodě. Policie ústy své mluvčí taktéž odkázala na státní zastupitelství. „V současné době je to na dalším postupu ze strany státního zastupitelství a k tomu nebudeme zaujímat stanovisko,“ konstatovala krajská policejní mluvčí Dana Čírtková.

Půlka do městské kasy

Policie případ vyšetřovala tři roky. Postupně prověřovala jak zákonnost samotného měření, tak smlouvu s firmou. Ta byla postavena na tom, že bude měřicí zařízení sama provozovat a servisovat. Město se zavázalo platit firmě pětačtyřicet procent ze zisku na pokutách. Do městské kasy šlo pětapadesát procent. Na pokutách město v policií sledovaném období vybralo kolem dvanácti milionů korun.

„Plnili jsme veřejný zájem s ohledem na bezpečnost obyvatel. Kromě toho jsme sledovali všechny faktory řádného hospodaření. Městu podle mne žádná škoda nevznikla, tím jsem si jist,“ řekl už dříve Škaryd. Město nakonec zařízení koupilo a nyní ho samo provozuje.

Policie při vyšetřování postup Chotěboře srovnala s několika dalšími městy, která podobné radary na úsekové měření taktéž využívají. Srovnáním cen pak došla k závěru, že se radní v Chotěboři chovali nehospodárně. Jenže podle informací Deníku by jedním z hlavních důvodů zastavení trestního stíhání mohla být skutečnost, že se policii nepodařilo bez jakýchkoli pochyb stanovit přesnou výši údajné škody, právě kvůli rozdílným podmínkám, za nichž města smlouvy s podobnými firmami uzavírají.

Zastavení trestního stíhání je sice pravomocné, ale zvrátit ho může ještě Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které má ze zákona povinnost prověřit všechna takováto usnesení a zaujmout k nim definitivní stanovisko. Má na to tři měsíce od nabytí právní moci daného usnesení.