„Řídili jsme se doporučením několika znalců z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Ti se shodli na tom, že už není potřeba aby byl Růžička izolován od společnosti, ale může být na svobodě a k lékaři bude chodit na pravidelné kontroly,“ uvedl pro Deník Vysočina havlíčkobrodský soudce Jan Doležal.

Soud tak sedmačtyřicetiletému Růžičkovi na jeho žádost přeměnil dosavadní ústavní léčbu na ambulantní. Rozhodnutí je pravomocné. Podle informací Deníku, je ale Růžička stále za zdmi Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Čeká, až se pro něj uvolní chráněné bydlení. To mu má zajistit spolek Fokus Vysočina.

„Pacient zatím nebyl propuštěn. Je ale pravda, že už není v chráněném režimu, ale zůstává u nás dobrovolně,“ konstatovala bez dalších podrobností ředitelka nemocnice Markéta Holubová.

Martin Lákáš z Fokusu Vysočina pak potvrdil, že pro Růžičku zatím bydlení nemají: „Čekací doba na uvolněné bydlení může být několik měsíců i rok.“

Vlastislav Růžička už ale několik měsíců pravidelně opouštěl uzavřené oddělení psychiatrické nemocnice na pravidelné vycházky a víkendové návštěvy za rodinou. „Ze všech vycházek a propustek jsem se vracel včas a bez problémů. Jednou za měsíc jezdím na pět dní za svou matkou do domova důchodců, kde mohu i přespávat,“ popsal Růžička loni v září u soudu s tím, že má nyní cesty za matkou omezené kvůli koronaviru.

Lékařka nemocnice u soudu slova Růžičky potvrdila a dodala, že netrpí schizofrenií, ale psychotickou poruchou, a v současné době je jeho stav stabilní a není nebezpečný. „Jeho agresivitu tlumí antipsychotika ve formě depotních injekcí, které dostává pravidelně jedenkrát za dva týdny. Pacient má náhled na svůj stav a uvědomuje si rizika spojená s vysazením injekcí,“ konstatovala u soudu lékařka. Růžička podle ní bude muset brát léky až do konce života.

„Jsem si vědom toho, co jsem udělal a budu toho do smrti litovat,“ řekl Růžička soudu. Podle něj už ale nebyl důvod, aby v ústavu dál pobýval, protože prošel všemi stupni léčby a uvolňováním režimu.

Brutální čin se odehrál 5. února 2016 během směny ve firmě Pleas, kde Růžička pracoval. Pracovním nožem tehdy napadl jednadvacetiletého spolupracovníka. Růžička se podle svědků choval jako smyslu zbavený. Oběti zasadil devětatřicet bodnořezných ran. Většina z nich mířila na horní polovinu těla, hlavu a krk. Po útoku odešel do šatny, kde se převlékl a odjel do Jihlavy do nemocnice, kde se nechal ošetřit, a vrátil se domů. Tam si pro něj kriminalisté přijeli.

Bez příznaků schizofrenie

Znalci tehdy konstatovali, že Růžička trpí schizofrenií a trestní stíhání proti němu bylo pro nepříčetnost zastaveno. Soud ho poté poslal do Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě. Jenže tamní lékaři po času usoudili, že Růžička nevykazuje žádné známe příznaky schizofrenie a podali k soudu návrh řešení situace.

Podle nich totiž neměli proč Růžičku léčit. Soud tedy pacienta poslal na několikatýdenní pozorování do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Tamní lékaři skutečně konstatovali, že netrpí schizofrenií, ale psychotickou poruchou, která navíc bezprostředně po činu u Růžičky vymizela. Navrhli tedy propouštění a ambulantní léčbu.

Jenže soudce Doležal k tomu nebyl příliš nakloněn, navíc to nedoporučili ani samotní lékaři v Havlíčkově Brodě. Sám Růžička se k celé situaci stavil tak, že veškerá rozhodnutí ponechal na soudu. Na propuštění nijak netlačil. Za celou dobu pobytu v léčebně s ním podle lékařů nebyly problémy a dodržoval stanovený režim i léčbu. Po opakovaných zamítnutých soudních rozhodnutí na přeměnu léčby na ambulantní, se Růžička dočkal svobody letos 2. března.