Příčina smrti, zemřel v pondělí večer, zatím není jasná. Objasnit by ji měla nařízená soudní pitva. Čtyřiašedesátiletý Roubal, přezdívaný jako profesor, kvůli svému vzhledu a vysoké inteligenci, si odpykával doživotní vězení za vraždu pěti lidí z devadesátých let minulého století. Další tři vraždy mu již prokázány nebyly.

Jednou z Roubalových obětí se stal i tehdy třiadvacetiletý Petr Kudrna z Vilémova na Havlíčkobrodsku. Někteří místní si dokonce pamatují, že Ivan Roubal Vilémov jednou navštívil. Reportér Deníku včera mluvil s matkou sadisticky zavražděného Petra Kudrny.

„Ať se smaží v pekle," okomentovala smrt Roubala. O smrti vraha se matka dozvěděla až od reportéra Deníku. „Vzal život mladému člověku. Stále je velmi těžké i po tolika letech se vyrovnat se smrtí syna," řekla se slzami v očích.

Na Roubala vzpomíná jako na inteligentního člověka s dobrým vystupováním. Vysokou inteligenci u Roubala potvrdili i znalci, když mu naměřili IQ 112. Jenže na druhou stranu u něj psychiatři odhalili psychopatickou povahu se sklony k agresivitě. Ke svým obětem se choval chladně.

„Vystupování měl dobré. Nikdy bych do něj neřekla, že je to chladnokrevný vrah," popsala jediné setkání se sériovým vrahem matka Petra Kudrny.

Zřejmě šlo o mstu

Od té doby už uplynulo jednadvacet let, ale někteří Vilémovští si Roubalovu návštěvu pamatují dodnes. „Tehdy s sebou přivezl samopal škorpion a chlubil se tím. Dával mi ho, abych si na něj také sáhl, ale to jsem odmítl, protože jsem nechtěl, aby na něm zůstaly moje otisky," zavzpomínal muž ze sousedství. „Ten samopal jsem také viděla, měl ho v takovém kufříku," potvrdila matka Petra Kudrny.

Mladík byl ještě se svým o tři roky mladším kamarádem Petrem Magdolenovem přepaden v pražské autopůjčovně v ulici Pod Zvonařkou 8. března 1994. Ten den jim někdo zavolal, že má zájem o zapůjčení auta. Mladíci jim odpověděli, ať si přijedou vybrat. Oba na zákazníky čekali v kanceláři ještě se známým Jiřím Semrádem. Ten neměl s provozem půjčovny nic společného. Kolem dvaadvacáté hodiny vtrhlo do kanceláře několik ozbrojených mužů. Později se ukázalo, že šlo o Ukrajince. Všechny tři svázali do kozelce a ústa jim přelepili lepicí páskou. Ozbrojenci prohledali kancelář, vzali jen několik drobností a odešli. Jenže mezi ozbrojenci byl i Ivan Roubal.

Zatímco měli z místa činu všichni odejít a přepadení si mysleli, že je po všem, Roubal se do kanceláře ještě vrátil a Kudrnovi a Magdolenovi omotal kolem krku smyčku z kabelu, spojil ji s provazy, kterými měli svázané nohy pokrčené v kolenou, a uzly utáhl. Jak jim ochabovaly nohy, utahovala se jim smyčka kolem krku. Jiří Semerád nebyl tak pevně svázán, proto se mu po několika hodinách podařilo vysvobodit, ale to už byli jeho dva kamarádi mrtví. Roubal je v podstatě popravil. Mladík, který se zachránil, poté podal svědectví, co se na místě činu stalo.

Později se spekulovalo, že šlo ze strany Roubala o pomstu, protože Petr Kudrna byl poslední člověk, který v roce 1992 viděl Roubala ve společnosti podnikatele Václava Horkého. Ten byl také zavražděn. Roubal tehdy tvrdil, že Horký odjel do Belgie za svým dlužníkem.

Jenomže to nebyla pravda. Manželka Horkého, která disponovala svědectvím Petra Kudrny, se nakonec odhodlala jít na policii a oznámila zmizení jejího manžela. Roubal měl tehdy prohlásit, že se za to pomstí.

Roubal byl za smrt Petra Kudrny a jeho kamaráda odsouzen k dvaadvaceti letům vězení. Později mu soud připsal další činy a udělil doživotí.