V pondělí 11. dubna to před soudem v Havlíčkově Brodě řekla soudní znalkyně Ludmila Čírtková. „Poškozená prožila komplikované dětství včetně násilí v rodině. Její otec ji krutě trestal za každý prohřešek. To se promítlo do jejího dospělého života tím, že neuznává autority a jakékoli negativní projevy vůči své osobě vnímá jako nespravedlivé,“ nastínila Čírtková.

Sama poškozená se však k soudu opět nedostavila, tentokrát se omluvila kvůli nemoci.

Alice V. obvinila dozorce z toho, že ji neoprávněně připoutali za obě ruce zády k okenní mříži na samostatné cele a nechali ji tak s krátkou přestávkou „viset“ tři a půl hodiny. To jí mělo způsobit psychické trauma i fyzickou bolest. Během připoutání se pomočila. Dozorcům vyčítala, že ji ponižovali, protože se na ní chodili dívat jako na divoké zvíře. Pěti mužům a dvěma ženám, toho času postaveným mimo službu, za to hrozí trest od dvou do osmi let.

Věznice ve Světlé nad Sázavou.
Kauza týrání ve světelské věznici: klíčová svědkyně nepřišla k soudu

Podle znalkyně Čírtkové poškozená jen popsala to, co ze svého pohledu prožila a jak to v dané situaci vnímala. Že by si vědomě vymýšlela, nepotvrdila. „Poškozená trpí disociální poruchou osobnosti, což se projevuje například impulsivním chováním, nerespektováním společenských norem, obviňováním druhých či povrchními vztahy k lidem,“ uvedla.

Obhájci se snaží důvěryhodnost Alice V. zpochybnit. Během posledních líčení vyšlo najevo, že šlo o problémovou odsouzenou, která se často ve věznici projevovala agresivně až násilně. „Měli jsme ji zařazenou v kategorii jako možný pachatel násilí. Na takového člověka si pak musejí dozorci dávat zvlášť velký pozor. Pokud si pamatuji, tak měla asi šest či sedm kázeňských trestů,“ uvedl u soudu nadřízený obviněných dozorců Jan Růžička. Podle něj bylo v pravomoci dozorců odsouzenou spoutat, pokud se chovala agresivně. Obhájci také upozorňovali na to, že se podobně chovala i po přeřazení do jiné věznice.

Alice V. byla několikrát soudně trestána za porušování soudních zákazů. Nesměla chovat zvířata a opakovaně porušovala zákaz řízení. To podle znalkyně souvisí s jejím nerespektováním autorit, když se například chlubila tím, že je dobrá řidička a už nebude tak blbá, aby se znovu nechala chytit. Za sebou má i pobyt v psychiatrické nemocnici.

Na incidentu, který se stal 8. ledna 2020, dozorci jakoukoli vinu odmítají. Podle nich i svědectví jejich kolegů, se Alice V. chovala ten den agresivně ve školském středisku. Po cestě na celu se pak vzpouzela. Dozorci se rozhodli ji připoutat, aby ji zklidnili. Po dvou hodinách ji chtěli rozpoutat, ale odsouzená v napadání pokračovala. Uklidnila se asi po další hodině a půl. Dozorcům se omluvila a utřela po sobě moč. Pak na ně podala stížnost, kterou řešila GIBS.

Fotky požáru lakovny, jak vše zachytil jeden z čtenářů Deníku.
Požár lakovny v Krucemburku zřejmě zavinila nedbalost, škoda je osmdesát milionů

U soudu vypovídal i soudní lékař Michal Zelený. Podle něj neměla poškozená po připoutání žádné viditelné zdravotní následky, maximálně otlaky od pout na rukách. Měla však jiné dlouhodobé chorobné zdravotní komplikace. Například bolavou páteř či oteklé nohy s křečovými žilami.

„Dlouhé státní ji mohlo působit problémy a mohla se ji během připoutání podlamovat kolena, což mohlo umocňovat její bolest,“ uvedl znalec Zelený, podle něhož měla i poruchu pomočování. „I při rekonstrukci musela během hodiny minimálně dvakrát na záchod,“ vzpomněl si Zelený. Otázkou je, zda o svých problémech dozorcům řekla, spíše to ale vypadá, že ne. Dívat se na ni chodili, protože ji museli kontrolovat. Odsouzené se ptali, zda potřebuje na toaletu, ale pokaždé podle nich jen zalomcovala pouty a poslala je někam.

Soud se snažil Alici V. už dvakrát předvolat k soudu, zatím marně. Už dříve se objevily náznaky, že by se poškozená mohla soudu záměrně vyhýbat, k tomu však podle všeho nemá důvod. Pro obžalobu je to navíc klíčový svědek a její výpověď zatím jediným důkazem proti obviněných dozorcům.

Další pokus ji vyslechnout bude mít soud 2. května. Kdy padne verdikt, není jasné. Obhájci už naznačili, že budou mít návrhy na doplnění dokazování. Například chtějí rekonstrukci události na místě činu i nové znalecké posudky.