Kauza se k okresnímu soudu vrátila poté, co soud v Pardubicích zrušil rozsudek z roku 2018. Havlíčkobrodský soud tehdy uznal vinným pouze stavbyvedoucího firmy Bögl a Krýsl Josefa Spoura. Za obecné ohrožení dostal čtyři roky nepodmíněně a pět let zákaz činnosti. Ostatní byli obžaloby zproštěni.

Podle odůvodnění předsedkyně havlíčkobrodského senátu Hany Doubkové stavbyvedoucí věděl o možném nebezpečí, přesto nechal dělníky pod klenbovým mostem pracovat. Pod sutinami tehdy zemřeli čtyři dělníci, další dva byli těžce zraněni. Příčinou pádu mostu bylo podle znalců odtěžení hlíny na jedné straně mostu dřív, než dělníci stačili klenbu mostu podepřít. Za to mimo jiné mohlo nepraktické rozdělení stavby na dva objekty a nekomunikace mezi stavbyvedoucími.

Jenže státní zástupkyně Zdeňka Tománková s rozsudkem nesouhlasila. Podle ní jsou na vině všichni obžalovaní a každý z nich zásadně porušil své povinnosti.

Původně bylo obžalováno deset lidí. Pardubický soud zastavil trestní stíhání pelhřimovské koordinátorky na bezpečnost práce Marie Hubkové. Důvodem bylo, že už za své pochybení dostala pokutu.

Grilování projektanta

Tento týden se konalo již dvacáté hlavní líčení. Vyslechnut byl hlavní projektant Miroslav Štefka z HBH Projekt. Senát, obhájci i obžalovaní projektanta svými otázkami „grilovali,“ dvě a půl hodiny. Obhájci se totiž snaží vinu svalit právě na projektanty, kteří podle nich odvedli špatnou a nesrozumitelnou práci. Mimo jiné jim vadí, že projektanti nenechali vypracovat statický výpočet na bourání mostu.

„Jako projektant bych s odstupem času nedělal nic jinak a za projektovou dokumentací si stojíme,“ konstatoval Štefka.

Největší porce otázek směřovala k tomu, že Štefka při první výpovědi řekl, že bylo možné současně odtěžovat zeminu a podpírat most, ale ve čtvrtek svou výpověď změnil. Podle něj se mělo odtěžovat až po úplném podepření klenby.

„Při první výpovědi jsem neměl nastudované všechny podklady,“ uvedl Štefka. Soudkyně ho musela opakovaně upozornit na to, že byl poučen o možných trestně právních důsledcích jeho výpovědi, dokonce zmínila pohrdání soudem.

Chyběl dozor

Problém obhájci vidí také v tom, že projektanti měli na stavbě vykonávat takzvaný autorský dozor, který by mnohé problémy a nedostatky mohl vyřešit. Štefka argumentoval tím, že sice dozor sami aktivně nevykonávali, ale čekali, že to po nich bude chtít krajský úřad jako zadavatel stavby. Štefkova výpověď byla podle jednoho z obhájců plná nejasností.

„Není schopen se vyjádřit k jasným otázkám a věcem, které už jsou dávno postavené najisto. Podle mého názoru nebylo při vypracovávání projektové dokumentace postupováno podle norem. Největší problém je členění objektu a druhý, že stavební úřad dostal úplně jinou projektovou dokumentaci, než podle které se nakonec stavělo. Stavební úřad proto rozhodoval o rekonstrukci mostu, ale bylo mu zamlčeno, že pravým záměrem je zbourání starého a postavení nového mostu,“ řekl jeden z obhájců Marek Ječmen.

Otázka, zda se měl původní most bourat, nebo jen rekonstruovat se táhne celým procesem jako dlouhá červená nit. Podle projektové dokumentace předložené stavebnímu úřadu měl být pod most vložen ocelový tubus. Jenže to, jak to projektanti napsali si lze vyložit různými způsoby.

Hlavní líčení bude pokračovat v listopadu a prosinci. Slyšeni by měli být i svědci, kteří most nafotili před jeho pádem i po něm. Kdy padne v pořadí druhý rozsudek, zatím není jasné.